Článek
Ve dvou patrech tam vystavuje téměř 150 autorů, představuje se dvacet expozic, které prezentují aktuální práce tuzemských i zahraničních autorů. A to jak solitérů, tak odborných škol.
Každoroční cenu Prague Photo Young Award udělila odborná porota v čele s ředitelkou festivalu Ivou Nesvadbovou dvěma tvůrcům. Vítězství si odnesli Andrea Malinová z Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a Lukáš Klingora z Vyšší odborné školy grafické v Praze.
Nesvadbová mluvila o tom, že většina autorů má ve svých dílech stále obsažený sociální aspekt. Jednoduše řečeno, moderní fotografy zajímá svět kolem, a především úloha člověka v něm.
Někdy se úloha jedince redukuje, třeba jen na jeho nepřímý vliv. Tak je tomu v projektu studentů ateliéru aplikované a reklamní fotografie FUD UJEP, který zobrazuje krajinu v okolí Ústí nad Labem. Vhledy do přírodní scenérie pod blankytným nebem ale pokaždé něco naruší, ať už je to stožár elektrického vedení, ohrada pro dobytek, či jen vyšlapaná cesta v lese. Stopa člověka je v dnešní době zkrátka všudypřítomná.
Jinde si tvůrci pohrávají spíše s lidským naturelem, například Daniel Hušták v cyklu Čechy Čechům. Podle autora je cílem díla zobrazit naše stereotypy a symboly, které by ukazovaly esenci češství. Většinou jsou to však symboly negativní, název série je například heslo, které používají čeští neonacisté. Červené trenky, cvičky, ešus, kapr v síťce a kus busty Masaryka pak působí v této konstelaci poněkud tragikomicky.
Objekt umění
Ženské tělo coby fundamentální objekt pro umělecké zpracování využívají matadorky vizuální tvorby Barbora Bálková a Tereza z Davle. Bálková překračuje hranice chápání fotografie jako obyčejného obrazu jejím kombinováním se skulpturami či prostorovými objekty. Tereza z Davle zase definuje ženský akt jako nenápadné odhalování smyslnosti. Vizuálně uchopit, a svým způsobem i vysvětlit, obyčejný svět kolem nás, to zajímá studenty z Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Mnohdy se snaží ukázat naprosto banální situaci tak, aby něco hlubšího symbolizovala. Miroslav Zeman například poukazuje na dnešní osamělost jedince v přetechnizovaném světě. Muž v trenkách a tílku sedí u počítače v neutěšeném interiéru pokoje. Vánoční stromek vedle něj na stolku je už jen seschlou nostalgickou vzpomínkou na spokojené dětství.
Adrian Wykrota zase snímkem Ne z roku 2018 představuje momentku z akce zásahové jednotky. I když se zřejmě jedná o cvičení, každého musí napadnout, že tohle čím dál tím víc představuje dnešní realitu. Prague Photo ukazuje, že v dnešní fotografii převládá především řemeslo. Odborné školy jsou schopny budoucí tvůrce dokonale připravit po technické stránce, ale nemohou je naučit najít si originální cestu. To už musí každý sám.
Většina děl studentů či mladých fotografů je totiž až příliš inspirována, vědomě či nevědomky, slavnějšími vzory. Vedoucí oboru fotografická tvorba z pražské školy Michael Vladimír Kozlík poukázal na fakt, že dnešní doba je vizuální a děti by se měly ve škole učit focení stejně jako čtení nebo psaní. Pak by možná v dospělosti snadněji došly k vlastnímu neokoukanému vizuálnímu rukopisu.
Může se vám hodit na Seznamu: