Jak došlo k tomu, že se Once Upon A Time dali znovu dohromady?

Byl jsem vážně nemocný, ležel jsem s podezřením na rakovinu, a když mě pustili z nemocnice a můj stav se zlepšil, kluci za mnou přišli, že by pro mě uspořádali benefiční koncert. Nebyl jsem proti tomu, aby se Once Upon A Time zase dali dohromady a když jsme koncert odehráli, napadlo nás, že bychom mohli udělat ještě jeden v Praze.

Co pro vás znamená Praha?

Praha je mým druhým domovem po Berlínu. Moje paní je z Prahy a počali jsme tu dítě. I můj předchozí potomek se tu narodil. Praha je velmi krásná a není tak obrovská jako Berlín, lidé si tu jsou blíž, stejně jako v Austrálii. Německo je příliš obrovské a tudíž odlidštěnější, chladnější. Berlín je ovšem poněkud jiný než Německo, je to velmi kosmopolitní město.

Jak se odstupem díváte na Once Upon A Time?

Byli jsme velmi blázniví, impulsivní, nekontrolovatelní a velmi nihilističtí. Když jsme jednou hráli na nějakém festivalu v Německu, každý se po show zcela opil a pak jsem vymlátili okna v baru. Jeden z kluků si pořezal paži, tak jsme ho odvezli do nemocnice, jenomže z té ho vyhodili, protože neměl zaplacené pojištění, tak jsem se sebrali a honem zmizeli, než nás lapne policie.

Jaké to bylo vrátit se ke starým písním?

Mnohem snazší, než jsem si myslel, protože jsou plné života. A protože jsme pořád nejezdili na turné, tak jsem si od nich lépe odpočinuli a nebyla mezi námi tak velká tenze, jako u jiných muzikantů, kteří se dávají dohromady. I když v kapele bývalo velké napětí.

Plánujete spolu něco do budoucnosti?

No když nám někdo nabídne peníze, tak odehrajeme ještě další. Máme i dvě nové skladby, ale na koncertě se soustředíme na staré věci, je to reunion.

Jak začala vaše spolupráce s Philem Shoenfeltem?

Phila jsem poprvé potkal na posledním koncertu Once Upon A Time, věděl jsem o něm, znala se s ním moje sestra. Bavili jsme se, že bychom udělali něco společného, a napadlo nás, že bychom mohli spolu jet v roce 1996 do Bosny, kde skončila válka a Phil tam měl odehrát turné s Dunajem.

Rychle jsme se sehráli, protože to byly jednoduché písně, a pak jsme spolupráci dál rozvíjeli. V Cincinnati jsme nahráli nové album. Nějaký bláznivý milionář, který tam koupil kostel a udělal z něj nahrávací studio, nás pozval, ať tam natočíme desku.