Režisér Jan Hřebejk spolu se svým výhradním scénáristou Petrem Jarchovským poprvé zasadili téma svého filmu do současnosti. Dosud zmapovali válečné období v Musíme si pomáhat, léta padesátá v Šakalých letech, šedesátá v Pelíšcích a osmdesátá v Pupendu.

Oba tvůrci tentokrát opustili laskavý pohled předchozích snímků a možná poplatně době přitvrdili, takže Horem pádem by se dalo označit jako drama z prvky komiky. Také děj je značně spletitý, i když do popředí jsou opět postaveny dvě rodiny, jak je v případě dvojice H+J zvykem. Na jedné straně rodina fotbalového fandy, příležitostného kriminálníčka a rasisty Františka a jeho ženy Milči, která zoufale touží po dítěti. Její sen se nečekaně splní ve chvíli, kdy získá možnost koupit si černošské dítě, které zapomněli ilegální utečenci v náklaďáku.

Na druhé straně stojí profesor Horecký a jeho pozoruhodně rozvětvená rodina: čtyřicetiletá milenka Hanka, která je pracovnicí nadace pro uprchlíky a matkou jejich osmnáctileté dcery. Ta netuší, že táta je dodnes ženatý se svou vrstevnicí Věrou a má s ní syna Martina, který před dvaceti lety emigroval do Austrálie.

Tvůrci do filmu kromě spletitých osudů obou rodin začlenili i pašování lidí, pouliční zlodějství, hrozivé fotbalové výtržnictví, bezmocnost policie vůči drzým kriminálníkům, ale také rozvrácené rodinné vztahy, rozpačitý emigrantův návrat do vlasti. Snažili se tak představit jakýsi průřez českou společností.

Nedostatky scénáře a velice spletitý děj se jim nakonec podařilo do značné míry vyrovnat tradičně vynikající režií, opřenou tentokrát nejen o výkony hereckých představitelů. Zejména v úvodních a pak závěrečných scénách předvedl Hřebejk spolu s kameramanem Janem Malířem výborné vizuální vyjadřovací schopnosti. A skvělá je hudba Aleše Březiny, která atmosféru filmu dotváří téměř nevídaným způsobem.

Horem pádem, ČR 2004, režie: Jan Hřebejk, scénář: Petr Jarchovský, kamera: Jan Malíř, hrají: Petr Forman, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Ingrid Timková, Jiří Macháček, Nataša Burgerová a další