V zahleděnosti českých dramaturgů do západní Evropy a severní Ameriky začíná být chvályhodné, když se výjimky potvrzující pravidlo rozhlédnou po pralesích Latinské Ameriky (Olomouc, Ostrava) nebo jejich zrak padne na sever či dokonce na východ od Karpat.

Rozbolavělá autorka z Moskvy

S Polskem udržuje kontakt J. Klimsza v Ostravě, se současným Ruskem HaDivadlo, Na zábradlí, Dejvické divadlo a nejnověji tedy i ústecké Činoherní studio. Dvě posledně jmenované scény se shlédly v textech Muchinové, autorky současné až rozbolavěle.

S ohledem na bezperspektivnost ruské společnosti vidí autorka intelektuálníma očima realitu ještě tragičtěji než rozhněvaní třicátníci reflektující globalizační břemena v západních kulturách.

Urvi, dokud můžeš

Po J. A. Pitínském, který Muchinovou do naší kotliny uvedl před čtyřmi lety hrou Táňa, Táňa Na zábradlí, potvrdila inscenace [ju:] všechno, co může inscenátora za hranicemi Ruska okouzlit.

Muchinové útržky příběhů páchnou vodkou, odrážejí společenskou beznaděj, citovou vyprahlost, žití podle zásady urvi, dokud můžeš zobrazují rozpor mezi neradostnou realitou a sněním o lásce, spokojenosti, z něhož zůstává jen obelhávání sebe i okolí.

Ty žiješ také tak marně!

To všechno zapisuje Muchinová kultivovaně. Její dialogy mají blizoučko k poezii, jakkoli obhlížejí věci vesměs neutěšené, osudy živočišné, rozvrácené alkoholem, z čehož má autorka narůstající hoře z rozumu.

[ju:], což je výslovnostní zápis anglického "you" - ty, stvořila s konstantním podtitulem všech svých textů - Hra s obrázky - v roce 1996, kdy její Táňa, Táňa získala za režii a za mužský herecký výkon nominace na Zlaté masky (obdoba našich cen A. Radoka). Je prstem ukazujícím jak rudoarmějec ze starého apelativního plakátu z časů Velké vlastenecké války na nás všechny: TY - žiješ také tak marně!

Vyrovnané herecké výkony

V rolích figurek jednoho činžáku se ve vyrovnané mozaice současných ruských týpků osvědčují ústecké hvězdy Jitka Prosperi (Elizabeta Sergejevna), Zbyněk Roubal (Štěpán Ivanovič), Jitka Andělová a Marta Vítů (jejich dcery Anna a Sestra), Jan Bidlas (Seva), Tomáš Krejčíř (Andrej), Jiří Černý (Dmitrij), Lucie Roznětínská (Pirogovová) a další.

Činoherní studio Ústí nad Labem - Olja Muchinová: [ju:].

Přeložil Jiří Plos, režie Filip Nuckolis, dramaturgie Johana Součková, video Pavel Kodea, scéna Tomáš Bambušek, kostýmy Tereza Šímová.