Článek
Diváci tu najdou zejména cyklus vězeňských zdí, ilustrace k baladám Karla Jaromíra Erbena i povídkám Edgara Alana Poea a uhlové kresby inspirované Biblí.
Diviš začínal jako úředník, ale na konci dvacátých let odjel do Paříže, kde se jako samouk-amatér seznamoval s výtvarným uměním. Přátelil se s Františkem Tichým, Janem Zrzavým, Toyen, ale i s hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů. Stal se i oblíbencem slavného obchodníka s uměním Kahnweilera, který sledoval jeho tvorbu a snažil se mu pomoci.
Na počátku druhé světové války byl Diviš neprávem a omylem obviněn ze špionáže a strávil několik měsíců na samotce v pařížském vězení La Santé. Zdí cely se staly výtvarnou inspirací: spáry v omítce, skvrny plísně i nápisy a kresby odsouzenců ho podnítily k jedinečnému obrazu vězeňského světa. Pak ho čekal internační francouzský tábor v Maroku a na Martiniku. Exilové útočiště nakonec našel v New Yorku. Do Prahy se vrátil v roce 1947; brzy ho však čekala chudoba a zapomenutí. Ani jeho bývalí kolegové nepochopili jeho osobité umění. Zemřel na infarkt v pražské nemocnici na Bulovce v padesáti šesti letech. O umělecký odkaz jevilo zájem jen pár přátel.
Diviš působí podobně jako Váchal. Samotář, vizionář, bázlivý, děsící se snad i vlastního stínu. Jeho syrová, expresivní díla nahánějí až strach. Jsou velmi osobní, mají silný emotivní náboj. Ukazuje se však, že podivínové typu Diviše a Váchala znamenali pro české umění 20. století mnohem víc, než tvůrci, kteří okázale a za velkého potlesku přijímali nejrůznější podněty světového umění od Paříže po New York. Tak úžasná výstava v Praze dlouho nebyla.
Výstava
Alén Diviš, 10. 2. - 24. 4. 2005
- Rudolfinum, Praha
- denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin
V souvislosti s expozicí vydává Nadace Karla Svolinského a Vlasty Kubátové první obsáhlou monografii Aléna Diviše s několika sty barevnými reprodukcemi. Jejími autory jsou Vanda Skálová a Tomáš Pospiszyl, kteří shromáždili neznámá fakta o malířově životě a díle a rozkryli také nejrůznější legendy, které kolem jeho osoby kolují. V rámci doprovodných akcí k výstavě bude promítán dokumentární film Martina Řezníčka Sbohem slunce (2002), zachycující vzpomínky těch, kdo se s malířem Alénem Divišem setkali osobně.