Jaroslav Špulák: V pondělí v osm ráno

Ve své druhé novele se autor (a novinář, dnes redaktor kulturní rubriky Práva) vydal na tenký led, na který se ani sociologům a psychologům evidentně moc nechce. Patrně je to první beletristická kniha, která se vážně pokouší zachytit příčiny zdánlivě nepochopitelného jevu - nedávné sebevraždy upálením, jimiž mladí lidé demonstrovali svou nespokojenost s poměry. Psáno čtivě, se snahou o vhled. Nachází intuice narozdíl od věd o člověku odpověď na složitou otázku? Nebo aspoň napovídá?

(Jaroslav Špulák)

Božena Němcová: Korespondence II 1853-1856

Druhý svazek dopisů psaných i přijímaných z doby, kdy autorka vydala své nejdůležitější prózy (Babičku, Divou Báru, V zámku a v podzámčí aj.), pokračuje v odkrývání jejího širšího zázemí a odsouvá do mytologie některé zjednodušené představy především o spisovatelčině rodinném životě díky dochovaným dopisům Josefa Němce či syna Karla. A jak to bylo s Havlíčkovým pohřbem? ...nechala jsem si vázat krásnou korunu na víko, z listů bobkové višně, a půlvěnec na čelo z vavřínu a pak jsem si zamluvila na pátek květ pasiflóry. Tu jsem také dostala, právě rozvité dva květy, a hned s ní šla dolů a dala je H. do rukou. On byl milovník květin a ta mu zvláště příslušela. - Ostatní poslala jsem k Halánkovům a on sám dal mu věnec nad čelo a korunu dali na víko... Halánkovi prošlo, co by mně bylo neprošlo.

(Nakladatelství Lidové noviny)

Z překladů:

Jorge Semprún: Bílá hora

Proslulý Španěl rozčeřil českou kaluž dvakrát. Poprvé na konci 60. let, kdy v časopise Světová literatura vyšel jeho literární scénář filmu Válka skončila (režii měl Alain Resnais), podruhé před osmi lety, kdy vyšel v českém překladu jeho memoárový opus Psaní nebo život. Obojí byla událost, pokaždé z jiných důvodů. Ve filmu se Semprún loučil se svou zkušeností komunistického aktivisty a přivedl na svět komunistu-disidenta, což byla užitečná průprava pro československé trápení po roce 1968.

V knize Psaní nebo život se filigránsky vyrovnává se svým studem za to, že přežil nacistický koncentrační tábor. Bílá hora (ve francouzském originále vyšla v roce 1986) je z jiného těsta. Je to kunderovsky rafinovaný román o pocitu viny dvou intelektuálů a jedné ženy, řešený libertinskou hrou (která samozřejmě končí smrtí).

(Přeložila Markéta Pognanová. Paseka)