Očekávána byla zvláště inscenace poslední Janáčkovy opery na námět Dostojevského románu, a to pro hudební nastudování, jež představilo novou kritickou edici usilující o rekonstrukci původní Janáčkovy partitury. Edice je dílem nedávno zesnulého britského muzikologa Johna Tyrella, stejně jako první část Janáčkovy monografie, jejíž český překlad nyní vydalo nakladatelství Host a křest proběhl v průběhu nedělního operního večera.

Inscenaci nastudoval brněnský rodák, dirigent, a od roku 2016 hudební ředitel Velšské národní opery Tomáš Hanus a jeho nastudování znamenalo spolu s Netopilovou interpretací Věci Makropulos nesporný vrchol letošního festivalu. Výborně hrající orchestr pod Hanusovým vedením odkryl v Janáčkově díle zcela nové zvukové kvality, a to nejen co do syrovosti a drsnosti, odvozené z bohatší instrumentace (precizní žesťová sekce či bohatě obsazené bicí nástroje), ale i dokonale promyšlené a procítěné struktury díla, zahraného s velkým dramatickým tahem, pochopením a smyslem pro kontrast.

Scénografie Marii Bjornsonové nabídla realistický obraz vybydleného domu.

Scénografie Marii Bjornsonové nabídla realistický obraz vybydleného domu.

FOTO: Clive Barda

Inscenace velšské národní opery se odehrála v prostoru Pavilonu P Brněnského výstaviště, kde se uplatnila monumentální, realistická dekorace znázorňující ruiny cihlového domu, v nichž mají svá nuzná místa k přežívání vězni oblečení do hnědě laděných hadrů, s nohama i rukama spoutanýma masivními řetězy. S jejich zvoněním sice Janáček počítal jako se speciálním zvukovým efektem, nicméně permanentní řinkot řetězů při sebemenším pohybu aktérů na scéně působil vůči promyšlenému hudebnímu nastudování až příliš náhodně a rušivě, byť se ho režie do zvukové partitury místy snažila zakomponovat.

Režijní koncepce u nás dobře známého britského režiséra Davida Pountneyho se držela realistické konvence, na rozdíl od jeho předchozích inscenací (vynikající Řecké pašije Bohuslava Martinů představené rovněž v Brně!) však postrádala patřičně dramaticky vypracované charaktery a zůstala u povšechné ilustrace života v gulagu.

Festival zakončí 5. prosince inscenace Výletů páně Broučkových pražského Národního divadla, která dovrší záměr uvést během letošního ročníku Janáčkovo kompletní operní dílo.