Hlavní obsah

Seriál První republika konečně nešidil detektivní zápletku

Právo, Eva Vejdělková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Krok po kroku napravuje První republika své špatné stránky a pulíruje ty lepší, až se s třetí řadou dopracovala k tomu, že už tolik nerozčiluje. Kostýmní melodramatický seriál kořeněný detektivkou pocházející ze společné dílny Dramedy a Československé televize líčí spletité osudy dvou českých podnikatelských rodin od konce první světové války.

Foto: Česká televize

Veronika Arichteva jako Magdalena v seriálu První republika.

Článek

Dospěl už do 30. let, kdy na všechny včetně Valentových a Škvorových dopadla hospodářská krize a ve společnosti prudce narostlo napětí mezi Čechy a Němci. V příští, čtvrté řadě by se měl seriál završit příchodem nacistů.

První série sice představovala průšvih po všech stránkách, ale v následující si tvůrci dali víc záležet jak na výpravě a častějším využívání exteriérů, tak na tom, aby převažující salonní konverzaci oživili pohlednou akcí a aspoň něčím si zasloužili hlavní vysílací čas ve veřejnoprávní televizi. V zatím poslední, třetí sérii, která se uzavřela včera, si opět vedli o něco lépe než minule.

Jednak propojení soukromých dramat s velkou historií na pozadí vyznělo působivěji, jednak scenárista Jan Coufal lépe pracoval s detektivní zápletkou, kterou předchozí dvě řady až amatérsky šidily. Konečně totiž zbavil postavu Elišky jasnozřivých vidin, které jako scenáristická berlička pomáhaly směrovat pátrání.

Také vypravěčský koktejl namíchaný z náhlých dějových zvratů, jednoduché psychologie postav a přepjatých emocí už nevyvolával bezděčný smích. Z obrazovky sice tyto prvky nezmizely – v nějaké míře budou přítomny vždy, pokud seriál zůstane telenovelou -, ale v nynější podobě aspoň už nebudí dojem naprosté autorské a realizační nemohoucnosti.

Ukazovat na ně s lehkým úsměškem tedy může divák i nadále, ale teď už většinou jen z pozice, která by existenci telenovely jako žánru nejraději popřela a osudy obou rodin vyprávěla jinak.

Herecký arzenál však dál obsahoval příliš nápadné předlouhé vzdychání a unylé i upřené pohledy. Naštěstí v přijatelnější míře, přesto by prospělo z těchto laciných hereckých prostředků ještě ubrat. Pomoci tomu může jak režisér Biser A. Arichtev, který herce tímto směrem zjevně vede, tak scenárista Jan Coufal.

Ten by mohl přispět hlavně o něco barvitější charakteristikou postav, zejména Marie a Elišky, jejichž představitelky Kristýna Boková a Brigita Cmuntová si musí vystačit v podstatě jen s oddanýma očima. A to je hodně málo, jestliže obě mladé ženy téměř neodcházejí z obrazovky.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám