Režisér Jiří Heřman zasadil Bystroušku do rozlehlého sálu brněnského Dětského domova Dagmar otevřeného z iniciativy Rudolfa Těsnohlídka, autora literární předlohy, pět let po světové premiéře opery. Revírník je v pozici vychovatele, který pro děti a s dětmi rozehrává příběh polapené lišky.

Děti v inscenaci hrají nejen předepsané role, ale skrze množství hraček ztělesňují i pestře obsazený svět zvířat. Postava Bystroušky se ostatně vyloupne z plyšové hračky do půvabné dívky v zrzavém kostýmku, jež v Revírníkovi i jeho ženě vyvolává vzpomínky na mládí.

Farář (Jan Šťáva) s obřím vejcem v rukou a nad ním se sklánějící Revírník (Svatopluk Sem).

Farář (Jan Šťáva) s obřím vejcem v rukou a nad ním se sklánějící Revírník (Svatopluk Sem).

FOTO: Marek Olbrzymek

Heřmanova koncepce s působivou vizuální podobou vytváří řadu groteskních akcí, ale často na úkor situací pro Janáčkovu operu podstatných, především co do vztahu mezi Revírníkem a Bystrouškou. A vzdor jevišti plnému dětí působí tato Bystrouška poměrně smutně až ponuře.

Její předností jsou dobře zvládnuté pěvecko-herecké výkony, především Bystrouška Jany Šrejmy Kačírkové, Lišák Zlatohřbítek v podání Václavy Krejčí Houskové, Revírník Svatopluka Sema, ale i Rechtor a Komár Ondřeje Koplíka, Farář a Jezevec Jana Šťávy a Harašta Romana Hozy.

Hudební nastudování Marka Ivanoviće akcentuje spíše dramatickou než lyrickou strunu Janáčkovy partitury. Pochvalu si zaslouží Dětský sbor Brno, jeden z hlavních aktérů inscenace.

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky
Hudební nastudování Marko Ivanović, režie Jiří Heřman, scéna Dragan Stojčevski, kostýmy Alexandra Grusková. Premiéra 17. listopadu v Janáčkově opeře NdB

Hodnocení: 75%