RECENZE: Z Říma s láskou

Jedná se o autobiografii. Hlavním hrdinou a vypravěčem je sám Doerr, který má strávit rok na Americké akademii v hlavním městě Itálie. K dispozici je mu ateliér, byt, kam se nastěhuje s manželkou a čerstvě narozenými syny Henrym a Owenem, plus příspěvek tisíc tři sta dolarů měsíčně.

Chce se po něm jediné - aby psal. Lhostejno co, výsledky své práce nemusí nikomu ukazovat. Doerr by se rád pustil do díla, poctivě shromažďuje materiály ke svému chystanému románu, ale Řím ho nakonec převálcuje. Podlehne magii města, musí se z něj vypovídat, vypsat, a činí tak svým jedinečným, neopakovatelným způsobem.

Čtvero ročních období, ač spíše než klasickým románem je svým způsobem místopisem, nese všechny znaky Doerrova přístupu k psaní. V prvé řadě znovu okouzlí jeho vytříbený, bohatý, kultivovaný a živý sloh. Doerr dokáže výtečně evokovat pocit člověka, který se rázem ocitl ve zcela novém prostředí. Rád by se s ním sžil, ale kromě jazykové a kulturní bariéry je tu i něco navíc. Pocit jakési vykořeněnosti a nejistoty, zároveň ale vědomí, že nad námi bdí jakási vyšší inteligence, ať už ji nazýváme jakkoli, je leitmotivem všech Doerrových knih.

Ať už se odehrávají kdykoli a kdekoli, jejich ústředním tématem je zamyšlení nad lidskou existencí, kterou zastřešuje cosi nehmotného, nepopsatelného, zároveň ale důvěrně známého. Ve Čtveru ročních období v Římě to Doerr nádherně popsal ve scéně, kdy navštíví chrám Pantheon.

Autor atakuje všechny smysly. Čtvero ročních období v Římě je kanonáda strhujících obrazů, ruchů, zvuků, chutí a vůní. Je to nesmírně plasticky vylíčený obraz města, jehož tepny se sice s mapou v ruce můžete naučit, ale k jeho srdci, pokud s ním nejste spjatí od narození, se stejně nepřiblížíte. Stejně jako se ho nedobral ani Doerr, byť se snažil. A snažil se způsobem, který dává křišťálově čistou čtenářskou potěchu. Anthony Doerr je jedním z nejvýraznějších současných románových autorů. Narodil se v roce 1973 ve státe Ohio. Vystudoval historii, v roce 1995 odpromoval a v roce 2002 jako spisovatel debutoval povídkovou sbírkou Sběratel mušlí (český překlad vyšel v roce 2016), jejíž děj se částečně odehrává v Africe a na Novém Zélandu, kde Doerr svého času pobýval.

Poprvé se ale čeští čtenáři s jeho dílem seznámili v roce 2015 prostřednictvím románu Jsou světla, která nevidíme, za nějž byl vyznamenám Pulitzerovou cenou. Jeho děj se odehrává v okupované Francii během druhé světové války.

Následně vyšly v českém překladu dvě sbírky povídek, zmíněná Sběratel mušlí a Zeď vzpomínek. V roce 2017 se na trhu objevil román O dívce Grace, jehož hlavní hrdina David Winkler je nadán zvláštním darem. Občas se mu zdávají prorocké sny, v nichž vidí věci, které se teprve stanou.

Co by se v rukách méně zdatného spisovatele proměnilo v tuctovou sci-fi historku, přetavil Doerr v lahodnou symfonii slov a vět s přesně nadávkovaným rytmem a uhrančivou atmosférou. Jazyková kultivovanost a stylistická vytříbenost je vlastní všem zatím vydaným Doerrovým románům a povídkovým sbírkám.

Celkové hodnocení 95 %