Článek
Naposledy tento kus, který patří zhruba mezi desítku nejhranějších muzikálů na světě viděli čeští diváci při zpracování v Divadle Na prádle v roce 2013, kdy se hrál nejprve v angličtině a o rok později na stejné scéně i v češtině.
„Jedná se o kontaktní představení, kdy je propojení mezi jevištěm a hledištěm velmi důležité. Nejen mezi herci ale i vnímání skvělé muziky, která tvoří významnou součást představení a má také značnou zásluhu na celosvětovém úspěchu. I proto Rent, ač muzikálové dílo, budeme dávat na menší, komornější činoherní scéně,“ vysvětlil režisér představení Stanislav Moša.
Ten má s Rentem už velkou zkušenost, protože představení (ovšem v angličtině a s titulky) režíroval ve slovinské Lublani. ”Je to dílo, které jde občas proti srsti a velmi často pod kůži. Vždyť je to mimo jiné i příběh o mnoha podobách lásky. Lesbické, homo i heterosexuální lásky k sobě samotnému. Jde skutečně o velmi podmanivé dílo, které se odehrává na motivy slavné Pucciniho opery La bohéme,“ dodává Moša.
V představení, které v době svého vzniku v roce 1994 naplno šokovalo americkou společnost otevřeností výpovědi k právě vrcholící epidemii AIDS, vystupuje 15 účinkujících a těžko se dá jednoznačně ukázat na hlavní role. Jde o pohled na lidi žijící v nájmu domu v alternativní čtvrt newyorského Manhattanu, z nichž každý bez ohledu na sexuální orientaci či profesi nebo zájmy je individualitou, která se snaží najít místo ve světě, kde život máme propůjčený či pronajatý jen na neúprosný čas.
Tento fakt provázel už někdejší uvedení díla před americké publikum. Jeho autor Jonathan Larson totiž zemřel pár dnů před premiérou v šestatřiceti létech a nikdy se tak nedočkal úspěchů, kterých muzikál dosáhl (mimo jiných 4x cenu Tony a za námět dokonce i Pulitzerovu cenu)
„Noty mě uchvátily od prvních okamžiků. Například party pro bicí jsou takové, jako by je psal bubeník, kytarové jakbysmet a podobně,“ nešetří chválou dirigent a autor hudebního nastudování Karel Škarka, který řídí v představení šestičlenný orchestr (dvoje klávesy, dvě kytary, bicí, basa). O scénu se postaral Christoph Weyers, kostýmy vytvořila Andrea Kučerová a pod choreografii se podepsal Michal Matěj.