Hlavní obsah

Support Lesbiens: Změny nám pokaždé přinesly nový vítr

Právo, Jaroslav Špulák

Před několika měsíci začala nová éra skupiny Support Lesbiens. Zpěváka Czendu Urbánka nahradil Dušan Marko, kapela s ním nejdříve natočila singly, poté vyrazila na koncerty a následně nahrála a před několika dny vydala album Glow. Na otázky odpovídali Marko, kytarista Hynek Toman a bubeník Radek Tomášek.

Foto: Robin Puskar

Support Lesbiens, zleva Hynek Toman (kytara), Radek Tomášek (bicí), Dušan Marko (zpěv), Marek Marian Leždík (baskytara) a Filip Fendrych (kytara).

Článek

Hynku, v Support Lesbiens jste od vzniku kapely v roce 1992 a Dušan Marko je po Kryštofu Michalovi a Czendovi Urbánkovi již její třetí zpěvák. Jak to vnímáte?

Toman: Každá výměna na postu zpěváka radikálním způsobem změní zvuk kapely, to je dané. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že skupinou Support Lesbiens prošla i řada muzikantů a ti také měnili její zvuk. Přesto se podle mě vyvíjí kontinuálně, takže nejde jen o změny zpěváků a hudebníků, ale o přístup k hudbě.

Support Lesbiens začali v roce 1992 pod vlivem grungeových kapel. V roce 1996 jsme si dali pauzu a vrátili se po čtyřech letech jako poprocková skupina. V roce 2013 přišli do sestavy čtyři noví členové, kteří zásadním způsobem hudební tvář změnili. Měli jiné autorské cítění a kapela začala víc skládat společně. S příchodem Dušana pokračujeme v tom, co jsme začali před pěti lety. Všechny změny vnímám a musím říct, že mě vždycky bavily, protože pokaždé přinesly skupině nový vítr.

Kolik bylo adeptů na post zpěváka?

Tomášek: Nebyl nikdo další, celé to vlastně byla náhoda. Když bylo jasné, že Czenda odejde, byla to pro nás docela rána. Kapela v té době dobře fungovala, singl Pohádka byl úspěšný a my pořád doufali, že si Czenda svůj odchod rozmyslí. To se ale nestalo. Seděli jsme potom u Hynka a říkali si, co budeme dělat dál. Tenkrát si Hynek vzpomněl na Dušana.

Toman: Před dvěma lety jsme vybírali singl ze dvou písniček. První byla Pohádka a druhá Movin’ On, která se tak ale ještě nejmenovala. Czendovi se navíc moc nelíbila, neseděla mu, a tak jsme vybrali Pohádku. Movin’ On zůstala takříkajíc na stole.

Protože to je má píseň, rozhodl jsem se, že si najdu nějakého zpěváka a s ním si ji nahraju sám pro sebe, jen tak pro radost. Rozhodil jsem sítě mezi pár lidí a jeden kamarád mi poslal linky na písničky, ve kterých zpívá Dušan. Řekl mi o něm, že sice dělá jinou hudbu, ale umí výborně anglicky a je dobrý.

Mezitím potvrdil Czenda, že odejde, a tak jsem ostatním klukům pustil Dušanovy nahrávky a zeptal se jich, co si myslí. Ve chvíli, kdy mi řekli, že se jim líbí, dal jsem si s ním schůzku a řekl mu, že nenazpíváme písničku pro radost, ale že bych byl rád, kdyby šel zpívat do Support Lesbiens. A první společná skladba byla právě Movin’ On.

Dušane, je Support Lesbiens nejvýznamnější kapela, ve které jste kdy účinkoval?

Marko: Určitě je nejvýznamnější v nejvíce směrech. Formace, v nichž jsem byl předtím, byly ale významné v jiném smyslu. Naučil jsem se v nich spoustu věcí.

Jaké změny přinesl nástup nového zpěváka?

Toman: I Dušan je pro nás nový a svěží vítr. Kapele přinesl novou invenci, nový hlas a jiné cítění hudby. I díky němu jsme mohli při přípravě písniček pro nové album zabrousit do stylů, na které bychom si předtím netroufl i. Mám na mysli především gospelové nebo r’n’b prvky a jejich spojování s dalšími styly.

Dušane, také jste objevil nové hudební obzory?

Marko: Ano, v Support Lesbiens jsem si sáhl na věci, kterých jsem se jako hudebník předtím nedotkl. Pro mě samotného bylo překvapením, jaká zákoutí jsem mohl coby člen rockové kapely objevit. Dotklo se to i mé tvůrčí kreativity.

V hledání pěveckých linek i psaní textů jsem hodně improvizoval. Například v písničce Ocean jsem úplnou improvizací dospěl k refrénu, když jsem v sobě nechal určitou emoci takříkajíc vybuchnout. Nikdy předtím jsem to nezkusil. Teď vím, že když člověk nechá své emoce jít a pustí se po jejich vlnách, inspirace přijde.

Foto: Robin Puskar

Support Lesbiens

Nebylo pro kapelu riskantní pustit nového člena k takovému objemu práce, především pak k psaní textů a vymýšlení pěveckých linek?

Tomášek: Když jsme s Dušanem začali chystat na koncerty písničky z dob Kryštofa Michala a Czendy Urbánka, viděli jsme, jaký k nim má přístup, jak je přijímá a které mu jdou lépe. Udělali jsme si obrázek o tom, jaký je a jak s ním asi půjde následující spolupráce.

Ukázalo se, že mu dobře sedí starší skladby, a tak bylo jasné, že se budeme moci v jistém ohledu vracet. Reakcí bylo i to, že se Hynek Toman začal autorsky angažovat mnohem více než v době, kdy byl v kapele Czenda. Velmi brzy jsme věděli, že spolupráce bude možná, ba co víc, že bude ku prospěchu naší hudby.

Toman: Když Czenda odešel, natočili jsme s Dušanem první písničku Movin’ On. Dal jsem mu ji a poprosil ho, aby ji otextoval. Za týden dodal nazpívanou verzi a my zjistili, že je skvělá. Tehdy jsme si řekli, že spolu do roka natočíme desku. To se povedlo.

Tomášek: Je až zvláštní, jak všechno proběhlo v klidu a s nadhledem.

Spojuje písničky na albu nějaký příběh?

Marko: To bych neřekl, pokud nebudeme počítat to, že jsem devět textů napsal já. Je v nich několik myšlenek. Jedna skladba je rebelská, o mladých lidech, další romantická, Ocean je o ponoření se do oceánu čisté lásky. Každý text je kousek ze mě, něco, co mám v životě rád. Je to ale tematická směs.

Písnička Still Myself je na konci alba přetextovaná do češtiny a jmenuje se Hazardér. Text napsal Xindl X. Proč jste takový krok udělali?

Tomášek: Nejvíc jsem na to tlačil já. Tu písničku jsme v původní anglické verzi napsali s Dušanem a já z ní měl dobrý pocit. Poslal jsem ji svému tátovi, písničkáři Radku Tomáškovi, a on mi řekl, že je to parádní věc a je jen škoda, že je v angličtině. Kdyby prý měla český text, bude to pecka.

Přestože odjakživa poslouchám anglicky zpívající kapely a zpěváky a k českým textům nemám tak silný vztah, chápal jsem, co tím chce táta říct. Text má vyprávěcí formu a zaslouží si, aby byl srozumitelný.

Začali jsme o tom s kluky diskutovat a dohodli se, že oslovíme nějakého dobrého textaře, který napíše slova tak, že se za ně nebudeme muset stydět. Xindl X pak byl jasná volba, s textem jsem nadmíru spokojený.

Vyjma bonusové skladby Hazardér jsou všechny texty v angličtině. Nemáte obavy z toho, že s novým hlasem budou Support Lesbiens pro českého posluchače zaměnitelní?

Toman: Je to samozřejmě velký risk. Pro mě je ale důležité, abychom dělali dobrou muziku, za kterou se nebudeme stydět, a budeme moci jít s kůží na trh. Nebude se to líbit všem, to je jasné. Jsem ale přesvědčen o tom, že každý muzikant, který nebude mít předsudky, to, co jsme na novou desku nahráli, pochválí. Bez ohledu na to, jestli je to jeho oblíbený styl.

Proč se album jmenuje Glow, tedy Záře?

Marko: Název vyplynul zcela přirozeně. Každá z jedenácti písní září jinou barvou, energií a emocí. Temné odstíny pro mě nesou skladby Ocean, People nebo Movin‘ On, ale například písnička New Generation doslova svítí. A pustili jsme se i do klidnějších tónů, které nás hodně bavily.

Chystáte se na koncertní turné?

Toman: Turné se obvykle plánuje tak tři čtvrtě roku dopředu. My ale v té době měli jen jednu písničku s novým zpěvákem, takže jsme ještě nic neplánovali. Rozhodli jsme se nechat turné na příští rok, aby všechno proběhlo v klidu.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám