Hlavním hrdinou je nepochybně sám autor, postava tatínka v očekávání nese silné autobiografické rysy. Stejně jako sám Miroslav Pech pracuje v továrně jako řidič vysokozdvižného vozíku, je nadšeným čtenářem knih, milovníkem hororů a posluchačem rockové hudby.

Mimochodem, víte, co pomáhá na bolení hlavy lépe než prášky? Intenzivní poslech kapely Motörhead.

Otec u porodu je počinem, kterému se říká „feel good“, tedy dílo, po jehož zkonzumování se máte a také budete cítit dobře.

Kratochvilná četba

Je to vkusná, kvalitní odpočinková, v dobrém slova smyslu kratochvilná četba. V kontextu Pechovy dosavadní literární tvorby ji můžeme brát jako jakési intermezzo, i díky celkem útlému rozsahu a splavnosti, díky níž ji přečtete za jedno odpoledne.

Nebyl by to ovšem Pech, kdyby svou novelku nezalidnil výraznými postavami, o kterých by nebylo od věci se rozepsat ještě šířeji.

I některé groteskní situace, vycházející z vypravěčova střetu s okolním světem, by si zasloužily trochu rozvést.

Jsou tu ale i pasáže, kterým Pechovo typické lakonické a úsečné vyjadřování vysloveně svědčí. Jedním z vrcholů knížky je scéna, kdy hlavní postava vzpomíná na to, jak se coby výrostek vydal na kole do několik kilometrů vzdáleného města koupit si knížku od Stephena Kinga.

Zde Pech mistrně zachytil náladu a atmosféru tohoto okamžiku a dokázal ho zprostředkovat tak, že má čtenář pocit, jako by u toho tenkrát byl také.

Otec u porodu má decentně, takřka nepozorovatelně dávkovaný rytmus – každý nový oddíl začíná slovem „Dneska“, a pozvolna spěje k očekávanému finále, které Pech korunoval dojemnou, ale nijak slzopudnou pointou.

V porovnání s jeho nedávným „rodinným“ hororem Mainstream je Otec u porodu vyloženě pozitivní knížka, kterou by si mohli k ruce vzít všichni nastávající rodiče, aby zjistili, že v tom zdaleka nejsou sami.

Miroslav Pech: Otec u porodu

Argo, 184 strany, 177 Kč

Celkové hodnocení 70 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: