Eldridgova hra se zaměřuje na citové erupce, maléry i selhání. Dramaturgie Divadla Na zábradlí však nepřehodila výhybku k romantickým vzplanutím a vzdechům. Eldridge zastihuje protagonisty v krizových okamžicích jejich vztahů. Spojuje je, že všichni jsou učitelé a návyky z proslovů před žáky nebo studenty se promítají i do jejich osobních rozmluv.

Tři dvojice učitelů

První dvojice má osmadvacet, druhá sedmatřicet, třetí je nerovná - ona padesát osm, on čtyřicet dva.

V případě Nicka (28) a Heleny (27), představovaných Davidem Švehlíkem a Elou Lehotskou, se společná večeře, kterou připravuje Nick, mění v rozchod, neboť on odjíždí za kariérou z Londýna do Essexu.

Michelle (38, Magdaléna Sidonová) a Graham (36, Igor Chmela) se po večírku plném alkoholu ocitají v ložnici sexuálně nekompatibilní, takže jejich letitý přátelský vztah se mění ve výron ironie, výčitek a frustrací.

Nepochybně nejsilnější je příběh třetí. Anna (58, Jana Preissová) a Robert (42, Igor Bareš) trávící již léta společně zimní i letní prázdniny, se opouštějí v naději, že jejich přátelství naopak přeroste v trvalejší pouto. Výkony obou představitelů vysoko ční nad čtveřicí kolegů. Dokážou diváka přesvědčit, že příběh nehrají, nýbrž žijí.

Na pozadí dějin 20. století

To podstatné vyslovuje ale hra v proudu osobních dialogů. Do nich autor zakomponoval stručné dějiny 20. století; od prvního použití plynu ve válce u města Ypres a masové šílenství sociálních revolucí až po rozdělení světa po válce druhé a excesy teroristů na jeho konci. Jimi se Pod modrým nebem dostává do kvalitativně jiné dimenze.

Škoda jen, že Dočekal zcela nerezignoval na slovník televizním brakem zprimitivnělých teenagerů. Zůstala z něho jedna věta v prvním příběhu. Lehotská ji vyslovuje uzarděle. Nejenom proto trčí z kultivované hry jako hřebík zatlučený do hlavy.

Divadlo Na zábradlí Praha - David Eldridge: Pod modrým nebem. Přeložil Petr Onufer. Režie Michal Dočekal, dramaturgie Ivana Slámová, scéna David Marek, kostýmy Katarína Hollá. České premiéry 10. a 12. ledna 2005