Hru pětatřicetileté anglické dramatičky uvedlo poprvé loni v říjnu ostravské Národní divadlo moravskoslezské pod původním názvem Humble Boy. Felix Humble, hlavní postava hry, je astrofyzik zabývající se M-teorií neboli "teorií všeho", pokoušející se, zjednodušeně řečeno, postihnout fungování vesmíru ve všech jeho souvislostech. Anglický výraz "humble" (autorka si údajně nepřeje, aby se jméno překládalo) znamená právě tak pokorný, skromný, prostý ve smyslu jednoduchý, jakož i ponížený či pokořený. To vše v sobě Jonesové Felix obsahuje a ještě o něco víc.

Felix se po pár letech vrací domů na pohřeb otce, aby zjistil, že matka má už léta milence ze sousedství a on sám je otcem dítěte, jehož matkou je milencova dcera Rosie, s níž Felix před odchodem na univerzitu chodil. Nic ze starého domova není na svém místě, ani otcovy včely, které tvořily základ harmonie domácího vesmíru.

Hořká komedie sklouzla k sentimentu

Jonesová napsala hořkou komedii, v níž vazby na Shakespearova Hamleta jsou dost nadbytečné a řada diváků si je asi ani neuvědomí. Felix je daleko spíš williamsovskou elegií směřující k reflexi toho, co tvoří domov, kde končí bezpečná léta dětství a zda lze najít pevný bod pro orientaci v chaotickém vesmíru vlastního života. Má kvality lyrické i komediální, ale také nebezpečí umluvenosti a prostoty ve smyslu jednoduchosti, nepodaří-li se postihnout její tragikomickou podstatu. To se ale, obávám se, právě ve vinohradské inscenaci v režii Jana Nováka stalo, a z reflexivní roviny hra sklouzla k nížinám (občas křečovitého) vtipkování a prvoplánového sentimentu.

Herecky se daří jen Janu Šťastnému

Ivo Žídek vytvořil pro hru zajímavou scénu malebné zahrady, nikoli náhodou připomínající biblický ráj. V něm se ale herecky daří jen Janu Šťastnému, pro něhož je Felix opravdu šťastným setkáním s postavou, s jejíž plachostí a podivností si velice dobře rozumí. Uměřenými prostředky obsáhne tóny Felixovy nedospělosti i hamletovské úzkosti z doteku se světem, v němž "je cosi shnilého".

Ostatní představitelé zůstali v mezích svých hereckých standardů. Hana Maciuchová je elegantní nositelkou mondénních kostýmů, ale nahlédnout do duše Felixovy matky Flory, rozpolcené v jejím podání mezi rozhořčenou matku a stárnoucí samičku, umožní divákům jen minimálně.

Ani Ladislavu Frejovi nesedí zemitý George Pye tak, aby byl jen o málo víc než jen karikaturou dobráckého primitiva. Reálně zakotvenou a sympatickou postavu vytvořila z Rosie Andrea Elsnerová.

Vinohradský Felix je typem představení pro ženy - trochu komedie, trochu filozofie v nenáročném balení. A pro náročnější dobrá herecká kreace Jana Šťastného v titulní roli.

Charlotta Jonesová: Pokorný Felix
Překlad Jan Hančil, režie Jan Novák, dramaturgie Tomáš Vondrovic, scéna Ivo Žídek, kostýmy Tomáš Kypta, hudba Zdeněk Pololáník. Premiéra 21. 1. 2005 v Divadle na Vinohradech.