Už mě nebaví tyhle marné boje, ale nemůžu si pomoci, vždycky je to silnější než já. Že jsme vyměnili chozrasčoty a letučky za dýdlajny a brífinky, to mi vůbec nevadí, to jsou jenom slova. Ale my se necháváme okrádat o naše nápady. Třeba princip mikrovlnné trouby byl český vynález. A zaplavili jsme snad svět tímto sortimentem? Takových příkladů je mnoho. O vynález křížovky nás sice nikdo nepřipravil, ale s tou se těžko snižují schodky národního důchodu, naopak. Lidé luští v práci a schodek si dál nerušeně narůstá.

think-tankem je to obdobné. Označují se jím výzkumná a analytická pracoviště a jejich produktem jsou tedy rozbory a návrhy řešení, což kdysi uměla každá vědma. Výrazněji na sebe think-tanky upozornily za 2. světové války v USA, kdy se věnovaly vojenským a obranným otázkám. Postupně se jejich záběr rozšiřoval a profiloval; dnes je můžeme dělit na vojenské, ekonomické, sociální, zahraniční (nejznámější jsou např. Heritage Foundation nebo Rand Corporation), ale i kulturní nebo religionistické. Jejich podstatnými znaky jsou neziskovost a nezávislost na státní správě; fungují v prostoru mezi politickou a akademickou sférou. A máme jich několik i u nás. Tak - teď jste slyšeli propagandu. Ale jaká je pravda?

I slabý angličtinář si dokáže odvodit, že výraz think-tank neznamená nic jiného než jakousi nádržku na myšlení. Což může být, pravda, klidně i septik, ale fabulovat v této rovině je příliš snadné, bojovník na válečné stezce nestřílí na znaveného medvěda. Podstatnější je jiný fakt.

U nás byly od nepaměti tyhlety think-tanky součástí lidové tradice. Co třeba takové draní peří? Vždyť to bylo vrcholové výzkumné a analytické pracoviště pro danou lokalitu, s vysokou produktivitou poznání a s minimální režií. V každé české hospodě probíhá stále několik permanentních think-tanků (štamgasti) a nespočitatelně ad hoc thinktanků. Dokonce je dostatečně známo, že československý stát byl v první polovině 60. let minulého století řízen think-tankem, který pravidelně pořádal prezident Novotný při mariáši.

Poučení: Zase okradli chudou stařenku, tak je to vždycky. České nezpracované suroviny se k nám vracejí obloukem po čase zpět ve formě zboží nebo služeb na klíč, ale mezitím získaná nadhodnota nám neříká pane, za tu platíme. Žádný Hus nebo Řím, právě v neschopnosti prodat dřevo líp než nastojato tkví jádro tzv. české otázky!

www.proculture.cz

ProCulture, výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu, které bylo založeno na jaře roku 2003, se sice za think-tank nepovažuje, ale já bych si ho nějak takto představoval. Nejsou zde jen informace o grantech nebo o financování kultury, nabídky práce atd., ale i katalog odkazů v 19 kategoriích. Určitě se vyplatí navštívit Info, databáze, adresáře.