Borna s autorem výpravy Jaroslavem Milfajtem, s hudebními aranžéristy Milanem Potočkem a Jiřím Vondráčkem stvořili další kabaretní zázrak. Nic na tom nemění, že se poučili i u surreálných kabaretů Davida Drábka a zapojili do celku filmové dotáčky a vyprázdněné televizní skeče a reklamy.

Síla Prévertovy poezie

Prévertova scénická poezie (Roura k rouře aneb Vzorně svorná rodina, Příchody a odchody, Výjev ze života antilop aj.) jsou gurmánskou specialitou večera. Právě volba Konůpkových a zejména Kroupových převodů zaslouží pochvalu.

Kroupa je velký milovník Francie a osobně se znal s francouzskými avantgardisty. Je také jedním z protagonistů brněnského kulturního vzmachu konce 60. let. Tehdejší program Domu umění, jehož byl ředitelem, záviděly Brnu všechny ostatní galerie ve zbytku ČSSR. Jeho prostory nabídl i Huse na provázku, která v něm zakotvila na dvě desetiletí...

Bulisovy písně bez sentimentality

Songy a balady Jiřího Bulise říznuté moravsko-rusko-židovskými harmoniemi zní na scéně bez sentimentality, která po jeho tragickém odchodu (mikrospánek za volantem na silnici před Olomoucí) obestírá ty, kteří ho znali.

Jasně je vidět, že Borna, který strávil v HaDivadle necelé čtyři roky, načichl atmosférou divadelního Brna 70. a 80. let a podlehl kouzlu Jiřího Bulise i velkého bohéma Adolfa Kroupy.

Divadlo v Dlouhé Praha - Kabaret Prévert - Bulis. Préverta přeložili Jiří Konůpek, Adolf Kroupa. Scénář a režie Jan Borna. Scéna a kostýmy Jaroslav Milfajt, hudební aranžmá a nastudování Milan Potoček, Jan Vondráček, filmová dotáčka Ivan Látal, televizní dotáčka Janek Rous. České premiéry 15., 17.. a 18. ledna 2005.