Čtyřlístek vysokých důstojníků generálního štábu se pod vedením premiéra připravuje na válku. Ještě neví s kým, a moc se mu vlastně do konfliktu nechce, protože představuje riziko. Nejde o obyčejné vojáky, v nebezpečí by se probůh mohli ocitnout i sami generálové. A ti jsou přece pouze vyvolenými. Pro vítěznou válku jsou nutní spojenci (generálové americký, čínský a ruský) a nepřítel, pokud možno tutovka, třeba ze severní Afriky.

Na ose Hašek - Vian

Generálové jsou skutečně výjimeční lidé. Jeden nezapře závislost na matce, druhý umělecké sklony, když se pokouší překládat do alexandrínu vojenské řády, třetí vidí svět trochu zploštěle, neboť má jen jedno oko a ten poslední je zcela neškodný, protože naprosto senilní.

Doplňují je po duchu haškovského eráru zbraním žehnající arcibiskup (Pavel Hromádka), spojenečtí lampasáci Anna Slezáková-Míková (Rus), Miroslav Zavičár (Američan), Jitka Josková (Číňan), Irena Vacková (premiér), Alexandra Vronská (pucflek), Tomáš Šulaj (sekretářka) i Božek Tomíček (všeovládající matka).

Válka končí ruskou ruletou

Ke každému výstupu zní jásavé variace na Marseillaisu - od paráde marše až k rozhrkanému orchestrionu, a k funebrálnímu Da capo al Fine (Martin Štědroň).

Tak to pokračuje až do typicky vianovského konce. Jestliže v Jatkách skončily uniformy v jámě, ve Svačince si generálové zahrají žertovnou ruskou ruletu...

Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Boris Vian: Svačinka generálů. Přeložila Kateřina Neveu. Režie Zdeněk Dušek, dramaturgie Iva Šulajová, scéna Jaroslav Máčal, kostýmy Kateřina Hájková, hudba Martin Štědroň, texty písní Zdenka Kupčáková, choreografie Rastislav Letenaj. Česká premiéra 15. ledna 2005.