Hlavní obsah

Dánská zpěvačka MØ: Největší rebelství je být svá

Právo, Šárka Hellerová

V polovině letošního října vyjde druhé album dánské zpěvačky MØ nazvané Forever Neverland. České publikum se s ní setkalo koncem června na festivalu Aerodrome. Mezinárodní pozornost si po vydání debutového alba získala například společnou písní Lean On, kterou nahrála s formací Major Lazor a DJ Snakem.

Foto: Jan Handrejch, Právo

MØ na Aerodrome festivalu v Panenském Týnci.

Článek

O co ve svých písních usilujete?

Pokaždé se snažím nalézt dobrou melodii, která člověka nadzvedne a probudí v něm nějakou emoci. Zároveň se pokouším vyjádřit vlastní pocity a myšlenky. Můj ideál je písnička, která je trochu jiná, ale zároveň se lidem hezky poslouchá.

V nedávných rozhovorech jste prozradila, že zatímco vaše první texty byly spíš o vašem smyšleném alter egu, nyní se dotýkáte, čím dál osobnějších témat...

I první album No Mythologies to Follow vycházelo z mých emocí, jen jsem je víc zkoumala v kontextu svého okolí. Některé písně byly trochu politické. Vlastně nemám pocit, že se v tomhle ohledu mnoho změnilo.

Než jste začala vystupovat jako MØ, měla jste punkové duo. Vaše texty byly dost otevřené až provokativní. Cítíte se být nějak omezená nynější mainstreamovou popularitou?

Necítím. Možnost oslovit daleko širší publikum cítím jako požehnání. I když je pravda, že se mi po době, kdy jsem se do politických témat opírala naplno a provokovala, občas stýská. Pořád ale vím, že kdykoli se k tomu budu chtít vrátit, mohu založit nějaký vedlejší projekt. Nicméně se v současné pozici cítím velmi dobře. Tohle jsem já a můžu si dělat, co chci, a zpívat, o čem chci. Jde jen o to, že se vyjadřuju trochu jiným způsobem. Nic mi ale nebrání dělat cokoli mě napadne.

Co považujete za svůj největší rebelský počin?

Není to nic převratného, ale považuji za úspěch, že dělám přesně to, co chci, a dělám to přesně tak, jak chci. Na světě se pořád samozřejmě vyskytuje mnoho lidí, kteří vám ochotně našeptávají, co a jak máte změnit, abyste byli úspěšnější a prodávali víc desek. Pro mě je nejdůležitější, abych psala písničky, vystupovala po svém a bavila se u toho. Být opravdu svůj ve všech aspektech lidského počínání je podle mě ta nejvíc radikální a rebelská věc.

Je to pro vás těžké?

Možná někdy ano, ale daleko víc by mi ničilo nervy, kdybych se snažila něco předstírat.

Pracujete na novém albu…

A už je hotové! Je to krásný pocit, protože jsem na něm pracovala opravdu intenzivně. I když jsem nervózní z toho, jak bude přijato, jsem jednoduše šťastná. To album vznikalo úplně jiným způsobem než to první. Na něj jsem všechny písničky tvořila sama, a pak do nich zasáhl můj producent.

Nyní jsem od začátku pracovala s mnoha různými lidmi. Bylo pro mě náročné naučit se pustit ke skládání někoho dalšího a spolupracovat. Vždy jsem psala sama, několik písniček na tohle album jsem také napsala sama. Ale zjistila jsem, že když spolupracujete s dalšími hudebníky, nesmírně vás to posunuje. Když jsem si na takový způsob práce zvykla a našla ty správné lidi, oblíbila jsem si ho.

V minulosti jste nahrála písně s různými interprety. S kým byla při spolupráci největší zábava?

Se všemi lidmi, se kterými jsem se profesně potkala, jsem se dobře bavila. Charlie XCX, Elliphant, Major Lazer i Cashmere Cat – na všechny ráda vzpomínám. Nemám žádnou další konkrétní vysněnou spolupráci. Lidí, se kterými bych jednou ráda nazpívala písničku, je mnoho.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám