Dnes se na šofar troubí jen v čase nejdůležitějšího židovského období, desetidenního Roš ha-šana vrcholícího svátkem Jom kipur. Tóny při troubení mají přesně předepsaný sled a šofar pomáhá zmást satana a další pekelné duchy. Roš ha-šana ale připadá buď na konec září nebo začátek října; a navíc, já jsem šejgec (nežidovský chlapec), který o tom všem tak akorát může číst v novinách nebo v knihách. A myslet si svoje.

Teď jsem se dostal poněkud na názorovou mělčinu. Máme se do toho sporu my ostatní nějak plést? Vždyť už slovutný Sancho Panza říkal: Krásnými slovy mrkev neomastíš. Ten malý houfec našich židovských spoluobčanů, kteří vytrvali ve víře svých předků, je pro nás nesmírně důležitý. Nejde pouze o to, že naše civilizace vyrostla i z judejských kořenů.

Současná praktikující židovská komunita okysličuje českou homogenní společnost, je jakýmsi metafyzickým prvkem v panující racionalitě (nebo spíše iracionalitě). Nejen tím, že narozdíl od nás žije v roce 5765, čte své knihy odzadu a ctí sobotu jako den sváteční. Hlavně má lepší paměť než my, historie pro ni nejsou jen bájná vyprávění starců. A nutí nás přemýšlet, kdy ve větě psát Žid a kdy žid (to není jen zajímavost pro učitele češtiny, naopak, v tom je ukryto mnohem více).

Já osobně pokládám současné spory v pražské židovské obci jen za takový trénink, udržování kondice. A protože nechci nějak zásadně zneužívat občanskou angažovanost, pomohu si zase moudrem: Sníh padá, aby každé zvíře ukázalo stopu svou. To je významná věc - zanechávat po sobě stopy, i když téměř celé minulé století bylo ve znamení spíše zametání stop nebo jejich fingování.

www.maskil.cz

Maskil je věstníkem židovské liberální komunity Bejt Simcha, vychází v papírové verzi od r. 5762 (tedy přelom 2001/2002). Čtenář se však k němu může dostat i sítí a najít jej ve formátu pdf. Poslední vystavené číslo (prosinec 2004/leden 2005) je v celkovém součtu třicáté osmé. Obsahuje např. rozhovor o osudech libeňské synagogy (1858) s výtvarníkem Václavem Špalem, který stál u zrodu Sdružení SERPENS. To se snaží vrátit synagogu do života, a tím vrátit život i jí.

"Zajímají mne především společné kořeny židovství a křesťanství, které jsou podstatné pro pochopení naší civilizace," říká Špale. V příspěvku Literatura s Davidovou hvězdou jsou recenzovány knihy s židovskou tematikou, milovníci klezmeru si zase mohou přečíst o skupině Trombenik.

Kdybych své "šofarství" měl vykonávat vážně, kdybych měl troubit, abych pomohl otevřít duše hříšníků a obrátit je směrem ke Stvořiteli, to bych se asi utroubil. Utroubil bych se k smrti. Protože na hříšníky, na ty jsme kadeti.