Předsedkyně té letošní, australská herečka Cate Blanchettová, která se postavila zároveň do čela letošního velmi vypjatého feministického hnutí, na začátku například slíbila, že feminismus rozhodně nebude mít na ceny, které udělí porota, v níž zasedá pět žen a čtyři muži, žádný vliv.

Nicméně už hlavní akce tohoto hnutí, symbolický protest 82 žen na červeném koberci proti nerovnosti v odměňování a genderové nevyváženosti festivalu, se konala před slavnostním uvedením soutěžního filmu Dcery slunce, který natočila francouzská režisérka Eva Hussonová. Na základě skutečné kurdské ženské bojové jednotky v něm s velkou vervou ukazuje ženy, které trpěly a trpí doopravdy a moc.

Cate Blanchettová

Cate Blanchettová

FOTO: Profimedia.cz

Uvidíme, jestli Blanchettová slovo dodrží. Nebo jestli třeba znovu dojde na to, co v posledních letech českým účastníkům festivalu napovídá, který film v programu určitě nevynechat: šéf produkce karlovarského festivalu Petr Lintimer jezdí do Cannes pravidelně jen na tři dny, nabité prací. Pokaždé se dostane na jediný film, a již čtyři roky po sobě právě ten film vyhrál…

Lars von Trier dostal milost


Bezmála jisté je tedy jen to, že cenu za herecké výkony nedostanou žádné velké filmové hvězdy. To se totiž jednak příliš často nestává, poroty podporují cenami spíše méně známé herečky a herce. Ale hlavně tu letos skoro žádné hvězdy v hlavní soutěži nejsou.

Po úvodním defilé, kde mezi slavnostními hosty a porotami poutali pozornost představitelé zahajovacího filmu Všichni to vědí Penélope Cruzová a Javier Bardem, si minuty slávy na červeném koberci užívají především herci z Polska, Ruska, Íránu, Číny i Egypta. A budiž spravedlivě řečeno, že v naprosté většině velmi dobří, někteří vynikající. Z Itálie například přijely sestry Alice a Alba Rohrwacherovy k filmu Lazzaro Felice, který první z nich režírovala, druhá v něm výtečně hraje.

Jedním z těch, na něž se upíná pozornost celých Cannes, je dánský režisér Lars von Trier. Léta patřil ke zdejším oblíbencům, kdysi tu uchvátil filmem Prolomit vlny, pak vyhrál Zlatou palmu za Tanec v temnotách a uváděl tu své další filmy, až byl odsud před sedmi lety vykázán za hrubě nevhodné řeči na téma nacismu. Letos už mu festival odpustil a pozval ho představit - ovšem mimo soutěž - film The House That Jack Built.

Královna Marion

Letošní absence světově proslulých hvězd v hlavním programu ovšem neznamená, že by v Cannes nebyly. Přijíždějí k filmům z jiných sekcí nebo na konkrétní propagační akce třeba i k teprve chystaným filmům. Přijíždějí jako účastníci soutěží nebo členové porot z minulých let nebo prostě jen tak. Projít se a zapózovat cestou na některou z gala projekcí na červeném koberci fotografům a kameramanům z celého světa nemůže nikdy a nikomu uškodit.

Dokonce ani tehdy ne, když – jak se to stalo jedné z návštěvnic zahajovacího večera – jsou šaty hodně dlouhé, dáma si je přišlápne a upadne tak nešťastně, že nabídne nejen ještě hlubší pohled do výstřihu, než zamýšlela, ale zamotaná do metrů látky nezvládne ani bez pomoci vstát. V tu chvíli je krásná neznámá okamžitě středem zájmu všech objektivů...

Prakticky nikdy nechybí v Cannes francouzská a mezinárodně obsazovaná a oceňovaná „královna Marion“ Cotillardová. Dvaačtyřicetiletá herečka, laureátka Oscara za titulní roli ve filmu Edith Piaf, tu byla od roku 2011 v hlavním programu se sedmi filmy: Půlnoc v Paříži Woodyho Allena, Na dřeň Jacquese Audiarda, Pokrevní pouto, které režíroval její partner, herec a režisér Guillaume Canet, Dva dny a jedna noc bratří Dardennových, Je to jen konec světa Xaviera Dolana, Kameny bolesti Nicole Garcíi a konečně Ismaelovy přízraky Arnauda Desplechina, které zahajovaly loňský jubilejní ročník.

Marion Cotillardová

Marion Cotillardová

FOTO: Profimedia.cz

Marion zkrátka hraje ve filmech vynikajících režisérů, stala se tedy stálicí Cannes a sama vždy zdůrazňuje, že je to největší festival světa. Letos přijela k filmu Tlama anděla, zařazeného do sekce Un certain regard, Guillaume Canet zase k filmu Utop se nebo plav, který se hraje mimo soutěž. Tahle komedie bude mít pravděpodobně v kinech větší úspěch než většina filmů soutěžních. Pět padesátníků, kterým se v životě přestalo dařit, se v něm rozhodne uspět na mistrovství světa v synchronizovaném plavání. Film zjevně vychází podobně jako již řada předchozích z legendární britské komedie Do naha!, ale protože v něm vedle Caneta hraje také Mathieu Amalric a další populární francouzští herci, a protože je místy opravdu vtipný, určitě v kinech zaboduje.

Helen Mirrenová

Helen Mirrenová

FOTO: Profimedia.cz

Canneský festival vždy rád přivítá legendy francouzské i ostatních kinematografií. Z Velké Británie přijela v neuvěřitelných dvaasedmdesáti letech pořád krásná Helen Mirrenová, diváci pokaždé s ohromným nadšením vítají Isabelle Huppertovou nebo Jane Fondovou. A velký aplaus měla na zahajovacím večeru Anna Karina, která hrála před půl stoletím s Belmondem ve filmu Bláznivý Petříček, který je podkladem pro letošní festivalový vizuál. Ještě do soboty tedy budou Karina a Belmondo sledovat z obřích plakátů hosty a návštěvníky největšího z filmových festivalů.