Nejznámější je barbarské ničení památek v Palmýře. Připomenuta je i postava archeologa z Palmýry Chálida Asada, kterého příslušníci Islámského státu v 82 letech umučili, protože je nechtěl pustit k cenným nálezům. Ušetřeny však nebyly ani památky v dalších městech, zejména v hlavním městě samozvaného chalífátu Rakce a v Dajr-az-Zauru. A pokud nebyly památky ničeny cíleně z ideologických důvodů, byla archeologická naleziště zdevastována při rabování, protože prodej památek patřil k výrazným zdrojům rozpočtu IS.

Rabování však probíhalo i v dalších oblastech Sýrie. Jinde jako v Hamá, v Homsu a v Aleppu, kde byla zničena středověká citadela, si škody vyžádaly především úporné boje ve městě, při kterých bylo nasazeno dělostřelectvo.

Škody však utrpěl i Damašek, kde zase vzbouřenci útočili pomocí minometů nebo se tam odpalovali sebevražední atentátníci. Poničené byly při bojích kostely a mešity, ale také středověký rytířský hrad Krak nebo železniční stanice z doby osmanské říše

Výstava zachycuje, jak se některé památky podařilo zachránit nebo restaurovat. Na jejich záchraně se podílí i Česká republika a Národní muzeum. V roce 2017 už byl zaslán potřebný materiál a chemikálie i nástroje potřebné pro restaurování památek.
Asi dvacítku památek, většinou starověkých z bronzu a kamene by měli restaurovat odborníci v Praze, ve spolupráci se syrskými kolegy, kteří se budou učit, jak lépe při záchraně památek postupovat. Tyto předměty by měly být později v Národním muzeu vystaveny. Zatím výstavu doprovázejí jen tři hlavy z Palmýry ze sbírek Národního muzea. Partnerem Národního muzea je Generální ředitelství památek a muzeí v Sýrii.

V jednání je i možnost, že by tuzemští archeologové mohli prozkoumávat některou starověkou lokalitu v bezpečnější pobřežní oblasti Sýrii.