Libreto podle románu Henryho Murgera Scénes de la vie de Bohéme si napsal skladatel sám a víc nežli privátní osud Mimi a Rodolfa ho zaujaly střety bohémských kumštýřů s měšťáckou společností.

Příběh dnešní doby

Jeho Bohéma je drsnější nežli Pucciniho, což režiséra Romana Hovenbitzera zřejmě přivedlo na myšlenku převést příběh do dnešní doby. Bohémské umělce proměnil v partu mladistvých výtržníků, kteří provokují rvačky, fetují a dokonce vypálí byt. Končí doslova na chodníku, kde Mimi umírá mezi lhostejnými chodci. Je to působivé, jenže Leoncavallova hudba neodpovídá gestu rockové generace a z jednání a chování postav není vždy jasné, zda jde o bezdomovce nebo bohatou zlatou mládež.

Sympaticky syrové pojetí

Přesto je syrové pojetí příběhu, podpořené škrty, sympatické, navíc podtržené studenou strohou scénou, v níž režisér rozehrál propracované dynamické výjevy. Stejně pečlivé je hudební nastudování v orchestru a dokonce i ve sboru.

Špičku typově, pěvecky i herecky výborného obsazení tvoří Denisa Hamarová (Musette), Jitka Burgetová (Mimi) a Sylva Čmugrová (Eufemia), odpovídajícími mužskými protějšky jim byli především Björn Larsson (Rodolfo) a Miguelangelo Cavalcanti (Schaunard). Igor Jan (Marcello) bohužel zpíval příliš často pod tónem. V každém případě je ale Leoncavallova Bohéma pozoruhodná inscenace.

R. Leoncavallo: La bohéme lyrická komedie o čtyřech dějstvích

Libreto skladatel Dirigent: H. Griffiths, režie: R. Hovenbitzer, scéna a kostýmy: P. Bílek, choreografie: P. Jirsa, sbormistr: A. Melichar

Premiéra v italském originále 13. března Státní opera Praha.