Skoro žádný ze spisovatelů neopomněl začít své čtení či besedu poznámkou k současné mezinárodni situaci. Německo se staví proti útoku na Irák a protiválečná atmosféra tak prostupovala i haly výstaviště.

Grass je hrdý na postoj své vlády

 "Za protiválečný postoj jsem naší vládě vděčný. Jsem vděčný kancléři za odvahu říct našim spojencům ne. Mnoho mých amerických přátel se nyní za svou zemi stydí. Někteří se ocitli i na černé listině. Objevuje se cenzura. Občas se v jejich souvislosti mluví o antiamerikanismu, ale to není pravda. Nejhoršími stoupenci antiamerikanismu jsou Bush a jeho lidé, kteří pošlapali základní demokratické hodnoty své země," řekl v sobotu německý spisovatel Günter Grass. Po jeho slovech následoval bouřlivý aplaus.

Na otázku, proč vlády bývalých postkomunistických zemí podporují Ameriku v tažení na Irák, Grass odpověděl, ze se poněkud zkratkovitě domnívají, že to byly Spojené státy, kdo je osvobodil od komunismu, od vlivu Sovětského svazu. "Jejich postoje mi je líto, ale mám pro něj jisté pochopení," uvedl nositel Nobelovy ceny za literaturu, který se domnívá, že válka jen podnítí terorismus ve světě. Nenávist proti západním zemím bude narůstat. "A nenávist je základem terorismu," řekl přímo.

Spisovatelka Reinerová je proti jakékoliv válce

"Byla jsem vždy proti jakékoliv válce," sdělila Právu pražská, německý píšící spisovatelka Lenka Reinerová, která v Lipsku s velkým úspěchem představila německé vydání vzpomínkové knihy Všechny barvy slunce a noci. Reinerová se v ní vrací do padesátých let a líčí mimo jiné zážitky z komunistického vězení. V sobotu převzala ve Výmaru společně se španělským spisovatelem Jorgem Semprunem prestižní Goethovu medaili udělovanou za zásluhy o německou řeč a kulturní výměnu.

"Je výborné, že medaile poputuje mou osobou do Prahy. Kultura je užitečná proto, aby přes určité rozdíly sbližovala," uvedla Reinerová. Lipský knižní veletrh, který se pravidelně věnuje také komiksům nebo audioknihám, budí stále větší zájem čtenářů. Jen za první dva dny jich přišlo rekordních 40 tisíc. Českou republiku na čteních zastupovali například Emil Hakl, Zbyněk Hejda, Miloš Urban nebo Josef Nesvadba, o jehož knihu Peklo Beneš projevili zájem také němečtí nakladatele.