Článek
Hollywoodské hvězdy hrají Maxe a Annie, obyčejný páreček těsně před založením rodiny, v němž panuje mírná nervozita ohledně skutečné vůle k zodpovědnému kroku na straně Maxe. Pár pořádá zábavné večery pro své známé, když je nečekaně navštíví Maxův světácký bratr ve sporťáku a objedná u jakési firmy strašidelnou hru s vraždou.
Vypadá to skvěle, přijedou falešní agenti FBI a zločinci a předvedou i věrohodnou rvačku. Manželé i jejich afroameričtí přátelé a cizí holka z Irska se baví, jen není jasné, proč jedna z rekvizit skutečně střílí ostrými a proč se bratr tak dlouho nevrací. Byla to skutečně hra?
Mark Perez maximálně vyšperkoval svůj sice bláznivý, ale do značné míry logický scénář. Přichystal hodně zvratů, které matou jak postavy ve filmu, tak i diváky, hledající klíč k vysvětlení událostí. Otázka, kdo je skutečný a kdo je najatý herec, se vznáší ve vzduchu až do úplného konce.
Záhadný smutný policista se pořád dívá...
Humor i záhadu vnáší do děje vynikající postava divného policisty ze sousedství, který se pořád mazlí s malým psem a sleduje okolí. Manželé ho nechtějí pozvat na žádný z večírků a zamotávají se do výmluv, které strážce zákona vždy odhalí.
Nejlepší jsou ale nakonec dialogy mezi manžely – plné shazujících hlášek, hádek a narážek na pop kulturu.
Samozřejmě že lze Noční hru chápat i jako parodii na film Hra z devadesátých let s Michaelem Douglasem v hlavní roli. Ten se snažil diváky hlavně strašit, nyní má podobný námět absolutně opačný efekt. Ani zločinci, ani kladné postavy nejsou geniální a jejich plány se zašmodrchají dřív, než pořádně začnou.
Po delší době přichází film, u kterého se kino směje nahlas.