Výběr litografií, digitální grafiky, linorytů, leptů či suché jehly je ochutnávkou toho, co v dané oblasti vzniklo v posledních dekádách.

To, co na této expozici působí nejzajímavěji, je široký tematický rozptyl. Sahá od popartových barevných fantazií přes geometrickou abstrakci až k absurdnímu humoru.

Petra Ptáčka inspirují warholovské estetické postupy. Za výtvarné východisko si vzal nejtypičtější předmět tohoto umělce, totiž polévkovou plechovku.
Zobrazil celkem čtyři a každou z nich pojal coby samostatný komiksový příběh v jednom okénku.

Kromě ústředního motivu (pravěký ještěr nebo letadlo) využil tvůrce i výrazného vizuálu písma.

Z pop-artu vychází i zkušený slovenský autor Josef „Danglár“ Gertli. Jeho fantaskní hrátky s Franzem Kafkou, Jackem Nicholsonem či Pepkem námořníkem připomínají komiksové citace Roye Lichtensteina i barevné koláže Petera Phillipse.

Josef „Danglár“ Gertli vychází z komiksu a pop artu (Jackholson, digitální grafika).

Josef „Danglár“ Gertli vychází z komiksu a pop-artu (Jackholson, digitální grafika).

FOTO: Jan Šída, Právo

Dva linoryty Vojtěcha Hrubanta nazvané Motor pracují pouze s černou linií na bílém podkladu. Industriální hmotu vyjádřil výtvarník kontrastem obou barev a docílil toho, že technické komponenty působí plastickým dojmem. Michal Cihlář má podobné vidění světa, ale přidává k němu i barvu. Ta je však v tomto případě potlačena na minimum a ztrácí se v černobílém šrafování tak, že vytváří spíše stín než plochu.

Libor Beránek na sítotiscích Loď a Motorka chce naopak barvu akcentovat. Kombinuje fialovou, černou a oranžovou a jeho práce působí téměř jako propagační plakáty první poloviny minulého století. Z klasických secesních vzorů čerpá i Jiří Slíva, ale přidává k nim i osobitý suchý humor a originální nadsázku.

Výstava ukazuje, že grafická tvorba je stále elitní československou výtvarnou disciplínou a důstojně navazuje na klasiky žánru, jakými byli Hollar, Liesler, Brunovský, Anderle nebo Suchánek.