Článek
Kurátorka a autorka koncepce Petra Hollerová vybrala tvůrce, kteří měli či mají vztah k městu na Labi. Někteří jsou kolínskými rodáky (Balcar, Sudek či Kremlička), jiní svázali s místní výtvarnou scénou část nebo i celý profesní život (Hnízdo, Funke nebo Kuba). Období od roku 1918 do roku 1968 je spojeno s „osmičkovými“ výročími, které si tento rok připomínáme.
Výstava je pomyslně rozdělena na dvě poloviny. První je tvořena díly, která představují především oleje s prvky impresionismu, krajinářství, romantismu či realismu. Výrazně působí olej na lepence z roku 1930 kolínského malíře Václava Radimského, tvůrce, jenž vycházel z francouzského impresionismu a byl oceňován i v tamějších uměleckých salonech. Dílo pochází z období, kdy se vrátil natrvalo do rodného města, přesto místní krajinu zobrazoval metodou impresionistických mistrů.
Malíř a grafik František Pavelka, žák Preislera a Švabinského, jde zcela jinou cestou. Pohled na Býchory (1934) kříží odkaz krajinářství s prvky fauvismu či kubismu, zatímco grafiky Rudolfa Kremličky se zaměřují na ženský akt. Tvůrce měl rád kypré modelky, proto jsou jeho múzy podobné spíše ženám z lidu než přízračným bohyním.
Druhou, modernistickou část otevírá sekce umělecké fotografie. Kromě děl Funkeho a Sudka, jejichž díla jsou dostatečně známá, stojí za pozornost další dva autoři. Josef Hříbal na snímcích z 30. let akcentuje především nostalgickou atmosféru Kolína či Podkarpatské Rusi, zatímco výběr fotografií (z 20. až 60. let) Bohumíra Krause představuje autora coby pozorného pozorovatele krajiny i městských zátiší.
Jiří Mezřický, Město, 1963.
Grafická tvorba je na výstavě spojena například s výrazně barevnými filmovými plakáty Jana Kubíčka a s velkoformátovým olejem Jiřího Mezřického Město (1963). Hnědorezavá plocha připomíná rozpraskanou zeď či primitivní jeskynní malby, na které lze dešifrovat mnoho odkazů a totemových symbolů.
Výrazným kladem výstavy je její přehlednost, na panelech se lze dočíst základní údaje o všech autorech. Kromě toho si můžeme poopravit zažitý dojem, že Kolín je spojen pouze s rodákem z blízkých Zásmuk, kapelníkem Františkem Kmochem.