Článek
”S nápadem vytvořit klauniádu o životě Sokola jsme se začali s kamarády zabývat už před zhruba půldruhým rokem. Už nevíme přesně, kdo s myšlenkou přišel jako první, ale impuls k tomu dala i poznámka Vojtěcha Fatky, jako spoluautora, že prý se nápadně podobám Tyršovi. Původně však naše snažení směřovalo spíše k dokumentárnímu divadlu u Sokolu z pohledu cvičících klaunů. Teprve později se začal rozvíjet příběh, kterým snad nyní diváky pobavíme,“ uvedl Michal Chovanec.
Jak doplnil jeho kolega Ondřej Klíč, není rozhodně záměrem klauniády, aby z ní byla cítit neúcta k Sokolu jako takovému. „Ale zároveň si chceme udělat srandu z organizace, která má svoji zavedenou, někdy možná i přežitou strukturu, řád zvyky a podobně,“ dodal Klíč.
Oba mladí herci, kteří mimo jiné působí jako zdravotní klauni v nemocnicích, si reakce na svoje vystoupení už odzkoušeli mimo jiné vystupováním ve skutečných sokolských sálech ve vesnicích v okolí Brna. V jednom případě dokonce měli sokolské publikum, které se potýká s problémem, který je jedním z námětů fyzicky náročného představení.
„Naše divadlo je rádo prostorem začínajícím autorům, hercům po škole a podobně. U těchto mladých kolegů bylo už dávno jasné, že mají talent, a ještě si navíc vážím jejich působení v rolích zdravotních klaunů. To je opravdová herecká škola života,“ pochválil mladší kolegy „supervizor“ Polívka.
„Stal jsem se supervizorem a dramaturgem tohoto představení proti své vůli, ale rád to dělám. Kluci mají jiskru. A ostatně i já byl Sokolem, který hrál ping-pong za Sokol Vizovice,“ dodal Polívka.