RECENZE: Srozumitelný a uvěřitelný debut Honzy Křížka

Křížek a spol. se tehdy pohybovali v ranku moderního crossoveru, nicméně postupem času, na druhé a třetí desce, přijali více popových prvků a v jejich tvorbě dostala více prostoru tradičně použitá melodická linka.

V roce 2004, dva roky po dočasném ukončení činnosti kapely, se stal Křížek hlasem Blue Effect. Kytarista Radim Hladík se tehdy obklopil mladými muzikanty a oživil formaci, která své nejplodnější roky prožívala v sedmdesátých letech minulého století. Její nová sestava se soustředila na minulost, Křížek zpíval staré písně skupiny, coververze i některé skladby od Walk Choc Ice a popularita nového Blue Effectu nabyla nečekaných rozměrů, když se k pamětníkům přidalo i mladé publikum.

Loni v prosinci Hladík zemřel, což znamenalo konec existence kapely. Křížek se po krátkém rozmýšlení vrhl na vlastní skladby. Dal průchod svému autorskému umu, stejně tak pěveckému, a nahrál debutové sólové dílko, na kterém představuje své umělecké výrazivo, vlastnosti i schopnosti.

Pravda, už to není ten divoký zpěvák z devadesátek, i když třeba ve skladbě Runway s energií dovádí. Zklidnil se, jistě s ohledem na přibývající léta a vážnost bytí, a v textech se zamyslel nad svým životem, čímž se dostal do velmi osobní roviny. Jsou v nich projevy lásky, vyzpívané naděje i krize.

Křížek je výtečný zpěvák, o tom nikdy nebylo pochyb. Hravě a s hravostí zvládá střední i vysoké polohy, s přehledem intonuje, a kromě rozezpívaných linek ve většině písniček představuje i intimní rozměr svého přednesu v baladě Rozsvítíme spolu hvězdy. Široká škála výraziva však poněkud zastírá charisma barvy jeho hlasu. Je potřeba si na ni pomalu zvykat a vlastně ji objevovat.

Většinu písniček si složil sám, nahrál i všechny nástroje. Rozjeté Planety pro něho napsal jeho producent Dan Friml a pod legendární skladbou Sluneční hrob jsou samozřejmě podepsaní Vladimír Mišík a textař Jiří Smetana. Křížek ji na album zařadil jako srdcovku, která jej spojuje s kapelou Blue Effect a zároveň za její existencí pomyslně zavírá dvířka. Přesto je možná právě tato píseň na desce tak trochu navíc, protože vznikla v jiné době a za jiné situace. Do osobního kontextu desky ale zapadá.

Vzniklo slušné písničkové album, které má dar dostat se poměrně brzy posluchači pod kůži. Je srozumitelné v hudebním i textovém obsahu, je uvěřitelné, a proto dává naději, že se Křížek na scéně jako sólista usadí a bude ve své práci zdárně pokračovat.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: