Litoměřická retrospektiva není velká - je to taková kupka Kupků, jak zní i její název. Ale Ludmila Vachtová a Jiřina Kumstátová se jako kurátorky opravdu snažily a získaly exponáty, které se moc často nevystavují. A tak i pro diváka, který už viděl několik autorových výstav, bude tato bilance překvapením.

K zajímavostem patří třeba vývěsní štít pro firmu sedláře Josefa Šiška v Dobrušce s naivně malovaným koníčkem, což byla první zakázka asi tak třináctiletého Františka. Curyšský Kunsthaus půjčil do Litoměřic Durovou řeč vertikál, barevností netradiční dílo, které Kupka neustále přemalovával. Secesní tvorbu zastupuje obraz Vlna z Galerie výtvarného umění v Ostravě. Pražská Národní galerie sem uvolnila kolekci několika vynikajících obrazů a akvarelů. Zbytek doplnili soukromí sběratelé a obchodnicí s uměním Zdeněk Sklenář a Martin Kodl.

Výstava dokazuje, že Kupka velmi svobodně proplouval od reality k abstrakci, že krok za krokem opouštěl naturalisticky viděný svět a vytvářel obrazy jako hudbu tvarů a barev, ale pak se zase vrátil a zachytil svoje dojmy až s precizností ilustrátora.

U Kupky má všechno svoji logiku i mystiku. Ludmila Vachtová proto každý z exponátů opatřila vysvětlujícím textem. Jde o velmi reálné a čtivé záznamy, jakési scénáře malířova myšlení a uvažování.

Kdyby Ludmilu Vachtovou získala pro reprezentativní Kupkovu výstavu pražská Národní galerie, byla by to zřejmě nejpůsobivější expozice, jaká tu kdy byla. Protože i nevelká litoměřická bilance naznačuje, že v objevování tajů tvorby tohoto českého velikána je stále hodně bílých míst, které si zaslouží pozornost špičkových historiků umění.

Kupka Kupků

Severočeská galerii výtvarných umění v Litoměřicích

koncepce výstavy Ludmila Vachtová, kurátorka Jiřina Kumstátová

10. 12. 2004-6. 3. 2005