Článek
Na jednoduché scéně Jana Duška v podkroví jednoho z terezínských domů v roce 1943 provozuje Perla Sch. nejstarší řemeslo světa a píše si deník o jednotlivých návštěvách. S mladší přítelkyní Ludmilou diskutuje o životě v Terezíně i o hrozbě transportů na východ, kterých se každý bojí. Ale vyhnout se jim nemůže.
Martina Balážová v hlavní roli s úsměvem představuje své intimní zápisy a v diskusích s Ludmilou, s přítelem Panem L. i s německým leteckým důstojníkem odhaluje postupně svou duši stejně, jako svým tělem bojuje o přežití. Je v ní skryto vědomí tragického konce, i v hrůze reálného života si lze ale najít malou radost. V diskusích zaznívá Lustigovo autorské přesvědčení, že otázka mnohdy může být důležitější než odpověď.
Milan Mikulčík jako Pan L., Martina Balážová hraje PelruSch. Letcký důstojník v podání Lukáše Krále aDaghmarJegerová coby mladičká Ludmila.
Vrcholem jsou dialogy s Panem L., ve výtečném projevu Milana Mikulčíka, jednoho z Rady starších, řídících ghetto a spolurozhodujících tak o zkáze židovského národa. Stupňované vrcholy inscenace s nástupy do transportu i Perlinou vzpourou proti důstojníkovi emotivně předávají ono dnes těžko vysvětlitelné chování vrahů i jejich obětí. Ve stále neklidném a nadále vraždícím světě však vyznívá o to působivěji.