Jak se po čtyřech dílech ukazuje, vylepšení jsou především kosmetická – například kamera vyráží častěji ven a snímá automobilové závody, takže se do seriálu dostanou akčnější prvky, a navíc si na své přijdou milovníci veteránů. Pokud jde o kameru, kostýmy a výpravu, seriál celkově nepůsobí tak šetrným dojmem jako „jednička“ a ani dialogům a režii nelze upřít větší míru profesionální obratnosti. Jenže v samotných základech se toho bohužel až tolik vylepšit nepovedlo.

Tvůrci ságy o české podnikatelské rodině Valentových, jejíž osudy jsou propojeny se vznikem samostatného Československa v roce 1918, totiž i nadále se zřejmými obtížemi hledají, jak ideálně namíchat žánrový koktejl, který spojuje výpravnou dobovou podívanou, detektivku a milostnou romanci.

Detektivku bohužel šidí, když si pomáhají lacinou a jednoduchou berličkou v podobě jasnovidných vizí jedné z postav, díky kterým posouvají děj, a se svým pojetím romance se ke své škodě nedovedou odpoutat od těch nejprůměrnějších telenovel.

A i když poněkud exotický motiv, jaký představují právě parapsychologické schopnosti mladé půvabné medičky, možná pomůže seriál snadněji prodat do zemí, kde má publikum podobné historky v oblibě, u nás je moc nápadný, zejména v takovéto konzervativní podobě. I proto bude ve zvoleném žánrovém koktejlu tento motiv nejspíš za všech okolností jen za „zlobivé dítě“, které všem kolem kazí hru, ať dělá, co dělá. (A pro scenáristu je to tedy nejspíš dost nevděčné producentské zadání.)

Zhuštěný děj i zbytečné pauzy

Zdá se, že autorský tým si také nijak zvlášť nepomohl, když se rozhodl pro tradiční dietlovský rozsah, tedy rozvržení příběhu do třinácti dílů, ke kterému se uchýlil po předešlé 22dílné sérii (k níž vznikla ještě verze o poloviční délce).

Přestože ČT zatím odvysílala pouze čtyři epizody a v pátek dospěje k páté, děj se zdá být na zvolenou „třináctku“ až příliš hutný a nedají se přehlédnout ani vznikající nepříjemnosti s tempem a rytmem. Ve snaze udržet diváky v napětí seriál chvátá, chvílemi budí až dojem nervózního těkání. Některé náhlé dějové zvraty kvůli tomu vyznívají nechtěně směšně a některé situace zůstávají nedovysvětlené.

Problematicky však působí také scény, kdy se vyprávění naopak náhle zpomalí a kamera dlouze prodlévá v nějaké té cituplné chvíli nebo v bodě, kdy divákovi potřebuje něco zdůraznit. A aby ten „tanec ode zdi ke zdi“ nebyl málo, jsou podobné záběry většinou ještě dost banálně zinscenované, což pak o to víc vynikne.

Seriál však získal posily v nových tvářích, zejména ve třech představitelkách ženských postav, na jejichž milostných linkách staví další dění.

Pozornost upoutává jak živelná kráska Anna Fialová, která po své matce Markétě Plánkové přebírá motiv ženy mezi dvěma muži, tak Kristýna Boková, jíž sice scénář nedopřává ani tolik prostoru, ani tak nápadný charakter a zjev, přesto se vedle Jiřího Vyorálka rychle zařadila k oporám herecké sestavy.