Sám pojem secese pochází od latinského secessio, což znamená odloučení od celku. V dějinách umění symbolizoval pojem rozchod moderních umělců s akademickou tvorbou. Ale secese po čase upadla v nemilost. Docenění ze strany odborníků přišlo až po druhé světové válce.

Nejvíce exponátů se na brněnské výstavě vztahuje k produkci slavných Wiener Werkstätte, uměleckých dílen, které po tři desetiletí představovaly nejvyšší standard uměleckořemeslné produkce v užitém umění. Vše je soustředěno na krásné a prvotřídní ukázky skla, porcelánu, nábytku, šperků. Expozici oživují i plakáty, knižní úpravy, ale také secesní hračky nebo ukázky módy. Téměř samostatnou část tvoří kolekce fotografie.

Citelně chybějí obrazy.

Škoda že tu třeba není soubor maleb a pastelů Maxmiliána Pirnera, který se v roce 1898 stal řádným členem spolku Vídeňská secese (Wiener Secession) a jemuž bylo věnováno i celé číslo jejího časopisu Ver Sacrum. Rakušané na něj zcela zapomněli a taková výstava, jaká je v Brně, by jeho reputaci velice pomohla.

Ohlas vídeňské secese a moderny byl u nás značný, a to navzdory umělecké orientaci Prahy k Paříži. V Rakousku působila řada rodáků z Čech a Moravy, v širokém rozpětí od výtvarného umění až po hudbu. Josef  Hoffmann se stal spoluzakladatelem Wiener Werkstätte, Josef M. Olbrich zase postavil vídeňský Pavilon secese a bez Adolfa Loose by moderna nebyla modernou, neboť právě on zbavil Vídeň ornamentů.

Průkopnické Brno

Brněnské muzeum se stalo první muzejní institucí, která vystavila práce umělců z okruhu Wiener Secession a Wiener Werkstätte, a také jako první zakoupilo některé z vystavených exponátů do svých sbírek. Řada děl představených na výstavě tak byla získána z prvotních zdrojů. Samo Brno bylo tehdy nazýváno "předměstím Vídně".

Na výstavě se podařilo soustředit zcela unikátní soubor mezinárodního významu.

Vídeňská secese a moderna 1900-1925
Uměleckoprůmyslové muzeum, Moravská galerie v Brně, Husova 14, Brno 19. listopadu 2004-27. února 2005.