Článek
Usazovali se na něm na začátku dvacátého století, vzájemně se ovlivňovali a hledali nové cesty ve výtvarném projevu.
Nejde ani tak o ucelenou skupinu s pevně daným manifestem, ale spíše o kolegy duchovně spřízněné.
Patřili do ní především tři bratři, sochař Raymond DuchampVillon, malíř Jacques Villon a výtvarník Marcel Duchamp. A počítat k nim lze i o generaci staršího českého malíře Františka Kupku, jenž do Puteaux přišel v roce 1906.
Expozice prezentuje šest desítek děl tvůrců rozkročených mezi klasickými výtvarnými postupy typu historického realismu či symbolismu a nastupujícími progresivními směry, jakými v té době byly kubismus či futurismus.
Ikonickým exponátem výstavy je skulptura Raymonda DuchampaVillona Velký kůň. Právě na ní je patrné, jak tvůrce pracoval s moderními výtvarnými trendy a snažil se oprostit od zažitých konvencí konce devatenáctého století.
Potemnělá bronzová masa symbolizuje nejen animální sílu vyjádřenou pletenci natlakovaných svalů, ale je i mimo jiné symbolickým vyjádřením dynamiky moderního věku strojů, rychlosti a futuristické víry v lepší budoucnost.
Zároveň se vkrádá svůdná myšlenka, nakolik právě Kupka inspiroval Marcela Duchampa
Paradoxem je, že výtvarník své dílo nikdy nespatřil v hotové podobě, ale pouze ve formě sádrových modelů, které v roce 1914 zanechal kvůli mobilizaci ve svém ateliéru. Zemřel totiž ve dvaačtyřiceti letech na válečná zranění. Vystavený exponát je posmrtným odlitkem.
Zrození nového Kupky
Motiv koně zajímal i Františka Kupku. Na symbolistickém pastelu Studie pro Rodinný portrét je vidět, jak formoval figuru ženského aktu a stojícího koně ještě podle klasického a do jisté míry i archaického rukopisu.
František Kupka: Studie pro Rodinný portrét.
V tomto případě nezapřel zálibu v klasické antice coby výrazném inspiračním vzoru. To je další aspekt, který ho spojoval se starým výtvarným viděním. Skica Jezdci (hotový obraz se nedochoval) již pracuje s moderním výrazivem, vedoucím k tvůrcovu vrcholnému období abstrakce, které ho pasovalo mezi nejoriginálnější výtvarníky všech dob.
Můžeme se ovšem jen domnívat, nakolik vznik jeho nového výtvarného pojetí ovlivnil fakt, že se ocitl právě v Puteaux v kontaktu s bratry, kteří se postupně začali stávat praporečníky moderního umění. Skica už každopádně operuje s optickou iluzí a experimentuje s pohybem vyjádřeným statickými prostředky.
Česká inspirace slavného obrazu
Zároveň se vkrádá svůdná myšlenka, nakolik právě Kupka inspiroval Marcela Duchampa při tvorbě světoznámého obrazu Akt sestupující se schodů. Oba umělci se tehdy zabývali stejnou výtvarnou technikou, totiž rozfázováním pohybu, a vzájemně se museli do jisté míry ovlivňovat.
A tak se možná česká stopa nepřímo vtiskla do jednoho z nejslavnějších obrazů v historii.
Na vystavených artefaktech si tedy mohou návštěvníci ověřit, jak jednotlivá díla vznikala, a to jak materiálně (vedle hotových prací jsou i náčrty), tak i ideově. Pro nás je nejzajímavější sledovat právě Kupkovu cestu k abstrakci, protože ne každý ví, že začínal coby talentovaný, ale ne příliš originální figurativní malíř.
Genezi vývoje moderního umění kromě samotné výstavy lze detailně prozkoumat i ve výpravné publikaci, která v rámci expozice vznikla.