Mardoša přišel s příběhem, na jeho základě vznikla monotematická deska Nanoalbum (na které kromě Tata Boys vystupují např. i Jiří Schmitzer nebo Moberg Ensemble a kterou produkoval Dušan Neuwerth).

Citovaný hit Virtuální duet proměnil do vizuální podoby Jakub Kohák, a jedná se o jeden z nejpovedenějších klipů současné české provenience. Po desce se objevila kniha s podtitulem Křehký příběh internetového věku. Většinou to bývá naopak, text se stane předlohou pro skladatele, režiséra nebo výtvarníka.

I když čtenář Nanobooku nebude obeznámen s prenatální historií knihy, bude zajisté přemýšlet o tom, co mu to vše připomíná. Nejde o příběh, jde o způsob jakéhosi až naivního zpracování literární hmoty, jakési neukotvenosti, snovosti; podstatné jsou pocity, nikoli reálie. Mě ihned napadlo srovnání s Brautiganovým dílkem V melounovém cukru nebo se Saroyanovým Tracyho tygrem, což v posledku samozřejmě nutně vede k Saint-Exupéryho Malému princi.

A zde je namístě podpořit tyto úvahy citátem z Roberta Franze, který tvrdí: Podstatou umění je naivita. Kde jí není, tam není vůbec nic. To je samozřejmě velice diskutabilní tvrzení a mnohoznačné, ale předpokládáme-li, že existují paralelní světy, pak si zajisté můžeme vybrat i svoji variantu pravdy.

Než ve zkratce popíšu příběh, ještě dvě důležitá sdělení. Nanobook nemá nic společného s japonským básníkem Nanaem Sakakim a řecké slovo nano- znamená něco hodně malého, ve fyzice označuje velikost základní hodnoty na minus devátou.

Tak tedy: chlapec Tom, který svůj život spíše prožívá v síti (iTom), má rád dívku Elišku. Ta je jeho úplným opakem. Tom má digitálního psíka Hala, který se jednou zatoulá (došla mu baterie). Najde ho dívka Iveta, vystupující na chatu pod přezdívkou 90/60/90. Pracuje u docenta Tečky, ředitele Centra pro výzkum a aplikaci nanogamie.

Tečka je autorem vynálezu umožňujícího převratný způsob léčby - do těla pacienta je vypuštěn malý robot (nanobot), který může pomocí navigátora (nanopilota) nemocné místo opravit... Dál to samozřejmě neprozradím, i když se u nás stalo v poslední době podivným zvykem, že recenzent či glosátor knihy či filmu zcela chladnokrevně prozradí pointu.

Nanobook je hledání - Hledání je život

Mardošovi při psaní nedělalo příliš velké problémy půjčovat si nápady všude kolem. Buď se ke zdroji hlásí přímo (např. jméno digitálního psa odkazuje na robota z kultovního seriálu Červený trpaslík) nebo cudně mlčí při opisování ze Spielbergova filmu Innerspace (Vnitřní svět, 1987). Recyklace - to je úděl všeho v 21. století, recyklace odpadů, dopadů i nápadů.

Na Nanobooku je sympatický mírný optimismus. Na rozdíl od apokalyptických vizionářů budoucnosti (Lidská bytost je biologického původu a vyvíjela se v biocentrickém světě, nikoliv v technickém světě. Evoluce je velmi pomalý proces a nedokáže držet krok s tempem změn v posledních desetiletích. Tak se ocitáme uvězněni v odlidštěném světě, který je stále více vzdálen naší biologické podstatě. Je div, že v dnešním světě vůbec dokážeme žít; spisovatel a vědec českého původu Mark Slouka v knize War of the Worlds, 1995) se zde podstatné lidské vlastnosti (láska, přátelství, smutek) kvůli novým technologiím nijak neproměňují.

Naopak dochází k jakémusi usmíření, ke koexistenci. Přesně jako v posledních verších poslední skladby (Probuzení) z cédéčka: neexistují už žádné problémy / smrt bouračka nebo nemoc / to se jen přemístí atomy.

Kromě povedených autorových vychytávek (třeba Iveta uvádí národnost: česko-slovenská mulatka, nebo v jedné části se povedlo do textu zamíchat jeho srdeční seznam oblíbených kapel a skladeb) knižní Nanobook výrazně posiluje grafická výbava, především Caisovy ilustrace, které k Mardošově textu vytvářejí až brutální opozici.

Pokud se dvojici Mardoša & Cais podaří prodloužit život Nanobooku do podoby videohry nebo filmu, bude to jen dobře. Někdo to musí zkusit. A kdybyste náhodou museli odpovídat na otázku: Co to je ten Nanobook?, tak se nebojte odpovědět po pravdě: No celý je to zase vo tý komunikaci... Hledám tě / ICQ / po celé síti.

Mardoša: Nanobook

Křehký příběh internetového věku

Ilustroval Milan Cais Labyrint 2004 160 stran, cena neuvedena