Jak byste charakterizoval svoji práci, s níž jste získal první místo a stal jste se laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2004?

Několik obrazů z expozice české avantgardy v brněnském Pražákově paláci jsem přikryl hliníkovými krabicemi. Jejich přední strana je prořezána textem. Obraz klasika je možné vidět pouze periferně skrze text. Text sám je mojí kritikou modernismu, vycházející vždy z konkrétního díla. V současné době se ve své práci zabýván otázkou jazyka a vnímání. Proto jsem zvolil princip vidění umění skrze můj text.

Co k tomu bylo hlavním podnětem?

Nechápu minulost jako historii, ale jako výzvu k interpretaci. Někdy historie může být pro nás důležitější než budoucnost. Pracují s ní jako s živým odkazem.

Jak váš nápad přijali pracovníci Moravské galerie?

Vyšli mi vstříc, fandili mi. Chápou to i jako oživení expozice.

Myslíte, že byste takovou výstavu mohl zopakovat v pražské Národní galerii?

V současné situaci ne.

A důvodem je generální ředitel Milan Knížák?

Nechci to personifikovat, ale jeho působení tam není šťastné.

Jaký je váš vztah k české předválečné avantgardě?

Není to otázka sympatií. Je to prostě nepřehlédnutelná věc, důležitá etapa v umění a je nutné k ní přistupovat otevřeně.

Narodil jste se v Bratislavě, ale žijete v Praze.

Jsem v Čechách od dětství. Rodiče tu studovali film. Ze Slovenska mi zbyl jen trochu jiný přízvuk.

Co soudíte o postavení a perspektivách současného mladého českého umělce?

Nefungují tady kulturní a nadační instituce, jak by měly. Moc příležitostí není. Po třech či čtyřech letech běhání a shánění prostředků prostě ztratíte energii. Někteří tak úplně vyhoří. Navíc v Čechách je výtvarné umění velmi přehlížené.

Jak to myslíte?

Jde o obecné naladění společnosti. Ale třeba i pohled architektů nebo hudebníků na výtvarné umění je prachbídný a zamrznul někde v zatuchlinách 80. let. A když divák přijde na výstavu současného umění s představou, že to umění má vypadat trochu jinak, tak z toho logicky vzniká nedorozumění.

Uživíte se uměním?

Mám to štěstí, že mě zastupuje americká Andrew Kreps Gallery. Byl jsem na tvůrčím pobytu v USA společně s třiceti výtvarníky a jedna z kurátorek si mě vybrala a našla mi kontakt na galerii. Nabídli mi samostatnou výstavu v New Yorku, což je událost skoro z říše snů, protože tam si něco podobného umělec vydobývá dlouhým kontaktem s galeristou.