Zvláště pro katolickou církev despota bez srdce, pro obyčejný lid sedlácký panovník čekal mnoho let ve stínu matky, aby mohl uskutečnit reformy inspirované osvícenstvím. Od roku 1765 římský císař mohl dlouho přemýšlet, co a jak učinit. Nebylo divu, že hned začal se změnami formulovanými dekrety. Vydal jich na šest tisícovek, v průměru dva denně! K nejdůležitějším patří zrušení nevolnictví, toleranční patent, kterým ukončil pronásledování evangelíků, zrušení cenzury, mučení, udělování trestu smrti, zrovnoprávnění Židů, rušení žebravých řádů, klášterů, které se nezabývaly vzděláváním, zdravotnictvím nebo vědou.

O tom všem dokázal autor vypovědět v románové podobě, kdy střídá císařovy monology s příběhy prvních slovenských obrozenců. V pozadí jsou dvě panovníkova zklamaná manželství, dvě mrtvé děti, neschopnost navázat další vztah.

Hykisch si všímá i sporů mezi faráři budujícími základy slovenštiny. Ignácem Bajzou, autorem prvního románu psaného v jeho verzi jazyka s názvem Reného mládence příhody a zkušenosti (1784), žárlícím později na Juraje Fándlyho, jehož Důvěrnou smlouvu mezi mnichem a ďáblem (1789) psanou v bernolákovské slovenštině vydala prešpurská (bratislavská) kapitula, na rozdíl od jeho samizdatu. Mohou se dva spisovatelé vystát?

Ke kladům je nutné započítat i širší pohled na kulturní život té doby, na osudy Mozarta, jehož měl císař rád. Nutno však připomenout, že se románové postupy kladoucí důraz na děj mezi postavami mění v určitou podobu literatury faktu.

Hykisch, veden snad snahou o historickou věrohodnost, cituje stále více dochovaných dopisů mezi císařem a jeho sourozenci. To ochuzuje literární působivost textu. Přesto si zaslouží pochvalu za pokračování tématu. Josef II. je tak výrazná a rozporuplná postava, která ovlivnila i náš život, že si na ni málokdo troufá.

Celkové hodnocení 75 %

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: