Na konci listopadu vydali své debuty hned čtyři finalisté SuperStar. Nevadí vám trochu ta záplava konkurentů?

Podle mne na tom nic špatného není, budou Vánoce, takže se trh zvětší. Aneta jako vítězka měla výhradní právo být první. My zato měli víc času na přípravu. A je dobře, že desky vycházejí už teď, protože se připravuje druhá SuperStar. Ta ukáže, zda nás lidi berou jako interprety, nebo jen soutěžící, o které s dalším kolem ztratí zájem.

Bez čeho byste se v soutěži raději obešel?

Bez dost věcí, soutěž lidem kolikrát ublížila, ale hlavně jim pomohla, třeba Aneta by bez ní skončila v undergroundu. Soutěž z ní vymáčkla šťávu, kterou předtím neměla. Hlavní bylo, že se musí brát soutěž s rezervou. I když s ní člověk půl roku žije, musí si uvědomit, že to není celý jeho život. 

No oklepali jsme se všichni a teď máme možnost něco dokázat - tedy pokud to od nás lidi budou chtít. Já jsem první, kdo si z první desítky dovolil udělat něco, co tu ještě nebylo. Ale tu možnost mám jen proto, že mě lidi znají ze soutěže.  A až vyjde deska,  budou si moci zjistit, zda jsem skutečně ten, za koho mě měli.

Vaše deska je stylově vyhraněná. Kdo na ni vybíral písničky?

Repertoár jsem si vybíral sám, bál jsem se, že mi určí písničky, ale to se naštěstí nestalo. Nejdříve jsem přitáhl na firmu svoje oblíbené CD. Nechtěl jsem nikoho napodobovat, ale šlo mi o to, aby věděli, kterým směrem se chci vydat. Z 50 písní, která mi na BMG nabídla, jsem vybral čtyři. Další s sebou přivezl americký producent a tři nádherné písně mi napsal Ondřej Brzobohatý. Díky tomu je CD pestré, i když se nese v jednom duchu. Není jako některé soulové desky, kde jsou písničky jedna jako druhá. Některé jsou do klubu, jiné ujeté a jsou tam i náladovky.

Plánujete k albu turné?

Na jednom - LG tour -  nyní jsem s dalšími účastníky SuperStar. Zpívám na něm tři písničky - ty nejpestřejší. Vyjet na sólové turné by ale bylo těžké. Když nás bylo všech deset, byla to obrovská síla, jak je nás míň, už je to cítit, a vystupovat sám by bylo o život. 

V České republice je to těžší než třeba v Americe, kde se může do turné dát víc peněz a je jasné, že se vrátí. Lidi tam jsou zvyklí chodit na koncerty. U nás je navíc publikum velmi konzervativní, lidi odsuzují anglicky zpívané písničky i show.