Čtvrté povídkové dílo opět zastřešuje postava „nejčtenějšího spisovatele v Čechách“, postava s nápadně podobnými rysy s autorovým životem. Rozvedený Oskar, žijící na Sázavě a konstantně pracující na nové knize, který hledá témata, vede dialogy s nakladatelem.

Jednotlivé povídky jsou spíše črty nastiňující okamžiky z pohledu vypravěče. Ať už to jsou večeře s přáteli, osamělá dovolená v letním resortu či horský pobyt s mladším bratrem, vždy jsou v nich zachyceny myšlenkové pochody Oskara, které jsou plné sebezpytu a mírného či silnějšího pesimismu.

Obal knižní novinky.

Obal knižní novinky

FOTO: Druhé město, Právo

Některé z textů působí jako drobná pofňukání. Manželka Oskara opustila, přítelkyně nemohla na společnou dovolenou jet, navíc se spálil na sluníčku a zlí lidé se mu smějí. Tento konkrétní text s názvem Ruce, který sbírku otevírá, přináší určitý posun ve Vieweghově práci s ženskými postavami, ovšem nesprávným směrem.

Doposud to byly ploché figuríny bez vývoje, nyní však k dialogu Oskara se dvěma ženami přistupuje ještě o několik tříd skoupěji. Popisuje je pouze na základě vzhledu jejich prsou, což ve srovnání s tím, nakolik si vyhrává s postavou Oskara a jeho trápeními, vyznívá maximálně sexisticky. Lze mu to snad odpustit jedině v případě, že se snažil demonstrovat duševní chabost své hlavní postavy.

Textem prolíná sebelítost, kterou střídají soubory životních mouder, uvažování nad stárnutím, vyčerpaností a vyčpělostí. Škoda, že se Viewegh neodvažuje jít v tématech hlouběji a ohledává je jen jaksi povrchově, situačně. Posteskne si, že sexuální výkony jsou odlišné ve dvaceti a v padesáti, tím však s tématem končí.

Svou postavu uvede vždy do banální, obyčejné a všednodenní situace, která pro ni však není komfortní. Nechá ji zaplést se do dění s nejlepším úmyslem, ze situace zpravidla vystupuje s pocitem ohrožení vlastního bezpečí a poškození cti, s pocitem hlouposti. Kvůli přiznání vlastní slabosti tak z knihy alespoň vystupuje sympatický dojem lidskosti.

Zajímavá je i Vieweghova práce se stereotypy. Každého muže, který tráví nedělní oběd v restauraci, automaticky pasuje na ztroskotance, servírku jen na principu její profese odsoudí k neštěstí v životě, muže, jenž je v tento den se svými dětmi sám, vidí jednoznačně jako smutného a rozvedeného, s právem vidět děti jednou za dva týdny.

Michal Viewegh: Bůh v renaultu
Druhé město, 192 stran, 249 Kč

Celkové hodnocení: 60 %

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: