Lukáš Marvan: Klášter v džungli

V říjnu 2002 odletěl básník, prozaik a publicista Lukáš Marvan na Srí Lanku, aby se na půl roku stal mnichem. V dubnu následujícího roku se vrátil zpět s prózou Mnich (Jak jsem se stal, byl jsem a jak jsem přestal být Buddhovým mnichem) a s básněmi, které podle doby vzniku rozdělil do dvou částí. Zatímco v té první, Čekání, píše: Jazyk nevidí / žije v puse po hmatu / a tak chvílemi / nemusí vědět kde je, v té druhé (Lesní mnich) spíše medituje: I hmyz který nemá křídla / umí létat / prostě se pustí. Vlastně to není úplná pravda, ty druhé verše napsal buddhistický mnich jménem Mantakusala.

(Concordia)

z překladů:

Anna Gavalda: A taková to byla láska...

...říká si Chloé, mladá maminka dvou dětí, která měla na starosti pouze to, jak listovat diářem, organizovat společenské večírky, pilovat si nehty, být milou společnicí a svědomitou matkou. Až do chvíle, kdy jí manžel oznámí, že ji opouští. Miluje jinou. Chloé se s dětmi ocitne na pár dnů na venkovské usedlosti ve společnosti uzavřeného a zdánlivě necitelného tchána. Setkání vedené v rychlých dialozích bez dlouhých popisů je záminkou k tomu, aby autorka, mladá francouzská spisovatelka - zároveň profesorka a "matka dvou dětí na plný úvazek" - přiměla oba k sarkastickým, vtipným i dojemným zpovědím a vzpomínkám, jež jsou hořké, stejně jako naplněné osvobozující lehkostí a při nichž opuštěná žena obvykle potřebuje staršího zkušeného muže a naopak.

Zvlášť, když ten stárnoucí tchán má něco za sebou, včetně tajné nešťastné lásky, a hodně peněz... Víte, manželka, to je ta praktická věc, kterou člověk tahá všude s sebou a která se usměje, když ji políbíte. Takže jsem byla překvapená, jak si asi umíte představit...když jsem ho viděla s našimi kufry u výtahu, jak začíná kňourat s očima upřenýma na hodinky. Kňourá, protože je velice rozčilen, kozlíček ubohý! Výtah, kufry, jeho stará, letadlo, bože, to je ale oříšek! No fakt! Protože on přece nemohl zmeškat letadlo, seděla v něm milenka! Víte, milenka, ta netrpělivá mladá žena, která vám trochu brnká na nervy.

(Přeložila Silvie Dokulilová. Mladá Fronta)