Autor sice používá výtvarný jazyk naivismu, ale ten představuje pouze výchozí metodu, díky níž může vyprávět svůj příběh. My musíme chtě nechtě přistoupit na jeho rafinovanou hru a snažit se jít po stopách, ovšem bez záruky, že se dostaneme ke stejnému cíli jako on.

Vlastimil Třešňák je nejen originální malíř, ale také písničkář a hudebník.

Vlastimil Třešňák je nejen originální malíř, ale také písničkář a hudebník.

FOTO: Jan Šída, Právo

Před každým dílem nám naskočí řada otázek a skoro žádné jasné odpovědi. Jeho popis sice prozradí, kdo se na nás z obrazu dívá, ale to je tak všechno. Například obraz Karel Sabina (v přestrojení) ukazuje muže s klaunským nosem, který se sice Sabinovi podobá, ale má i rysy Jaromíra Nohavici. Autor tím možná naráží na jejich podobně problematické životní osudy. Figura má na sobě i část kroje, protože Sabina napsal libreto k Prodané nevěstě.

John Lennon s mírně opičími rysy, který kdysi tvrdil, že Beatles jsou slavnější než Ježíš, je vyobrazen jako guru s obláčkem marihuany mezi prsty. A proč má obraz podtitul pocta Cecilii Giménez? Protože tato dáma špatně zrestaurovala v roce 2012 ve Španělsku dílo Ecce homo. Kvůli tomu se fresce Ježíše s trnovou korunou lidé posmívali a říkali jí Ecce Mono – ejhle opice.

Karel Sabina (v přestrojení).

Karel Sabina (v přestrojení).

FOTO: Jan Šída, Právo

Myslitel Nietzsche má na ornátu logo Supermana, protože nevěřil v boha, ale v nadčlověka. Vinnetou a Old Shatterhand sedí na archaických motocyklech a jedou krajinou.

Oskar Troplowitz má na sobě hnědé sako a la Adolf Hitler a stojí na krabičce krému Nivea. Z jakého důvodu má na sobě část uniformy? Snad proto, že se vynálezce krému narodil v polských Gliwicích, kde v roce 1939 začala druhá světová válka.

Co obraz, to vhled do mírně ironického světa. S každou další odhalenou narážkou se do něj dostáváme hlouběji a hlouběji. Ovšem kam až se v něm dá dojít, nikdo netuší.