Jenže i když se dovolá, zdaleka není vyhráno. Tím, kdo zvedne nazdařbůh vytočené číslo, je mladík jménem Ryan, s nímž se právě rozešla dívka pro jeho údajnou nezodpovědnost. A takovému svěřte do rukou život svůj i celé rodiny. Jakkoli totiž Jessica nechápe, proč zrovna ona se stala obětí únosu, jisté je, že zakrátko se darebáci zmocní jejího malého syna a nakonec i manžela.

Naštěstí se v Ryanovi probudí ten pořádný chlap, který pod slupkou rozjíveného kluka do této chvíle dřímal. Po marném pokusu zaangažovat do věci policii bere záchranu rodiny na svá bedra a zároveň rozmotává pletivo případu, kde korupce kvete v těsném sousedství organizovaného zločinu.

Z telefonní budky k mobilu

Scenárista Larry Cohen má prostě telefony rád. Jeho předchozí film se jmenoval Telefonní budka a v ní a v jejím bezprostředním okolí se také celý odehrával. Tentokrát zvolil jako hlavní téma filmu modernější technologii a velmi důsledně s ní od začátku až do samotného konce pracoval, což patří k hlavním přednostem filmu..

Mobil je tu nejen prostředníkem k dorozumění, ale ve chvílích, kdy se například bezmála vybije baterka, když cesta za zoufale volajícím hlasem vede Ryana mimo signál, když mobil zazvoní tam, kde ho nikdo nečekal nebo nedejbože spadne a roztříská se na kousky, je zároveň i strůjcem napětí, dějových zvratů a vzácně i humoru.

Paradoxně ale právě ze srovnání s Telefonní budkou nevychází Cellular jako modernější, natož víc strhující tvar. I tentokrát je sice hlavní napětí zcela patřičně postaveno na tom, že spojení se nesmí přerušit (hrdina předchozího filmu zase nesměl zavěsit), ale vedle toho je tu až příliš mnoho zbytečných odboček a návratů prakticky na stejné místo. Působí jako by byly napsané a natočené jen pro obtížněji chápající část publika, kterému "musí" být několikrát a po lopatě napovězeno, kdo je kdo - nejspíš z obav, aby se divák v zápletce neztratil.

Svižné tempo i záblesky vtipu

Předností filmu je jeho svižné tempo, jen něco málo přes devadesát minut (to samo o sobě zaslouží v době více než dvouhodinových filmů ocenění) uteče docela rychle a schovají se v něm některé z prohřešků proti logice děje. Sympatické je i to, že film se nesnaží za každou cenu hrát na vážnou strunu, chvílemi probleskne i vtip a sebeironie vůči žánru a důvtipné je místy jednání hlavní postavy: Ryan se zdaleka nemůže spolehnout vždy jen na sportem vypracované tělo, občas přijde k použití i mozek.

Hercům dominuje Evans

Z hereckého obsazení leží největší tíha na představiteli Ryana Chrisu Evansovi, který docela pěkně prolnul onu ještě klukovskou s chlapskou částí své postavy. V tričku a teniskách se řítí ulicemi Los Angeles a dokáže dát chvílemi svému hrdinovi příjemný odstup a nadhled.

Kim Basingerová má zenit své krásy již pár let za sebou, zbývá herectví. Toho v ní bohužel nikdy nebylo tolik jako půvabu, ale naštěstí nemá nijak složitý part, většinou vzlyká, pláče, volá o pomoc - a taky se překvapivě dobře se svými únosci pere. Dobře si s rolí policajta, který se už chystá odejít na odpočinek, ale ještě to umí kdekomu nandat, poradil William H. Macy, naopak trochu příliš čitelní jsou celkem tradičně všichni darebáci.

Cellular nejspíš mohl být skutečně mimořádným thrillerem, ale nepovedlo se to zcela, takže skončil v průměru, který neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne.

Cellular, USA 2004

Režie: David R. Ellis, Scénář: Larry Cohen, Chris Morgan, Hrají: Kim Basingerová, Chris Evans, Eric Christian Olsen, William H. Macy