Novinka se věnuje pátrání po mimozemských civilizacích. Proč vás to téma oslovilo?

Král: Zajímá mě. Deska byla v této podobě hotová už před devíti lety. Ovlivnila ji informace z 15. srpna 1977, kdy byl observatoří v Ohiu zachycen signál, o kterém se ví, že nebyl zemského původu. Na to se nalepila má fantazie. Vytvořili jsme fikci, hudební esej. Na desce vycházíme jak ze skutečností, tak je na ní prostor pro sci-fi.

Proto je postavena především na hudební složce a zpěv funguje spíš jako doplněk?

Král: Původně měla být celá instrumentální, ovšem časem jsem jako tvůrce hudby dospěl k závěru, že by bylo dobré využít skvělého Nořina hlasu, který mi k mimozemské tématice sedí. Díky tomu jsou na desce i písničky, není to jenom hudební monstrum.

Grundová: Darek si to téma nevymyslel jako reklamní tah. Mimozemským světem se zabývá celý život, věřím mu to. Já přišla téměř k hotovému, a když jsem ten materiál slyšela, měla jsem pocit, že jdu na nějaký krásný a dobře vymyšlený film, do kterému mohu ještě vstoupit.

Většina hudebníků, kteří zpracovávali téma vesmíru, měla podobný přístup: meditativní, zádumčivá a tajuplná muzika. Proč to tak je?

Král: Miloš Forman říká, že umělec má jedno téma, na kterém dělá celý život. I kdybych chtěl napsat desku rockovou, stejně by byla melancholická. Já takový jsem. Nedávno po mně chtěli, abych produkoval jedno veselé cédéčko. Velmi jsem se k tomu přemáhal.

Celý rozhovor otiskne čtvrteční Právo