Už loňské vystoupení ukázalo, že Belew sice čerpá z minulosti, ale přetavuje ji. V Power Triu s baskytaristou Julií Slickovou a bubeníkem Tobiasem Ralphem si rád hrává s motivy, improvizuje a má daleko k vážnosti King Crimson. Do popředí tak vystupují prvky, jaké se objevovaly v době spolupráce s Frankem Zappou, jenž ho na konci sedmdesátých let objevil a s nímž nahrál přelomové a překvapivě přístupné satirické dvojalbum Sheik Yerbouti.

U Zappy si ho všiml David Bowie, s nímž odehrál turné zachycené na dvojitém LP Stage, nahrál studiovku Lodger, která ho posunula k hledačské nové vlně, hrál s Talking Heads na klíčovém albu Remina In Light a i jejich odnoži Tom Tom Club. Od roku 1981 rozvíjel i svou sólovou kariéru, na které ukázal, že nemá daleko ani k americké tradici a ke country, spolupracoval dokonce s Bélou Fleckem, ale ani k pokroucenému popu, jaký nabízí jeho soubor The Bears.