Co vás přitáhlo k hudbě?

Vyrůstali jsme v malém městečku Kettering a hudba nás začala bavit brzy. Všichni jsme se učili na něco hrát. Máme štěstí, že každý v Temples umí hrát na víc nástrojů. Byli jsme zvědaví a chtěli zkoušet nové věci. Začali jsme zakládat různé kapely a skládat písně, zkoušeli jsme je i nahrávat.

Zkoumali jsme oblíbené desky a snažili se přijít na to, jak se těm hudebníkům podařilo dosáhnout některých zvuků. Začali jsme objevovat hudbu z nového úhlu a bylo to dobrodružství.

Všichni v kapele jste dřív prošli několika formacemi. Co způsobilo, že jste zakotvili právě v Temples?

Pro mě osobně je to první skupina, ve které se podílím na vzniku písní. Dřív bylo jejich psaní vždy na někom jiném. V Temples se na tvorbě podílíme všichni, což znamená, že každý má příležitost se vyjadřovat. Pro všechny je pak hudba osobnější. To je samo o sobě uspokojující. V předchozích kapelách jsme se učili hrát a zjišťovali jsme, co obnáší v ní být. Nyní jde o sdílenou snahu. Zároveň si společně dopřáváme víc svobody.

Minulý měsíc jste vydali druhou desku Volcano. Co vám přinesla do života?

Umožnila nám pokračovat. Měli jsme na kontě jen jednu desku a netušili jsme, zda se nám podaří její úspěch zopakovat, jestli bude další nahrávka dobře přijata a budeme mít znovu možnost cestovat po Evropě.

Hrajeme teď pro více lidí a dostaneme se na místa, kam nás první deska nezavedla. Například do Prahy. Díky tomu můžeme dál tvořit, což je pro nás nejpodstatnější.

Tohle jste měl na mysli, když jste britskému časopisu DIY řekl, že máte co tímto albem dokazovat?

Ano. Navíc si myslím, že odstup tří let je docela dlouhý. Když se po takové době vrátíte s novou deskou, je třeba mít co říct. Musíte mít záměr a ten máme. Je to podstatný krok k tomu, abychom definovali, kdo jsme. Volcano je svým způsobem důležitější než první deska. Je to další kapitola. První album nás dostalo tam, kde jsme. Druhé říká víc o tom, co jsme zač.

Dřív jste prý rádi nahrávali poté, co jste se vrátili z koncertu. Děláte to stále?

Nyní jsme v době vzniku alba záměrně nehráli. Vznikalo za jiných okolností, chtěli jsme se soustředit na to, co se děje ve studiu.

Máte za sebou dvouměsíční americké turné, začínáte koncertovat v Evropě. Tvoří nové písně odlišnou atmosféru koncertů?

Náš přístup k písním na albu Volcano je přímější. Jsou mohutnější a hlasitější, víc korespondují s živým hraním. Koncerty jim sluší. Častým hraním jsme do podobné formy přetvořili i některé starší písně. Trochu je přeháníme, hrajeme je tvrději a spontánněji. Dohromady s novým albem to funguje skvěle. Na probíhajícím turné přehrajeme skoro celou novou desku. Rozhodně je v setu převaha nových písní.

V rozhovorech jste vyjádřil nespokojenost s nálepkou psychedelické kapely. Je mylná, neaktuální, nebo vás omezuje?

To slovo je stále často užívané a mám pocit, že ne správně. Sun Structure mohla být psychedelická deska, ale nejsem si jistý, že se to dá říct i o Volcano. Rozhodně taková není záměrně. Možná zůstaly nějaké prvky, ale my se od toho snažíme oprostit. Z našeho pohledu jsme se posunuli. Pokud ale lidé říkají, že to je psychedelická deska, tak ji tak vnímají, což je v pohodě. Nesnažíme se tou deskou odněkud uniknout, spíš je to naše nové prohlášení.