Název parafrázuje výrok připisovaný sovětskému diktátorovi J. V. Stalinovi: Žádný člověk, žádný problém. Věta má sice literární původ, ale vyjadřuje zrůdnou Stalinovu filozofii.

Opera pojednává o Otakaru Švecovi, autoru Stalinova pomníku postaveného v padesátých letech na Letenské pláni v Praze. Příběh architekta, který navrhl nerealizovatelný projekt, aby se záměrně vyřadil ze soutěže, v níž poté získal první místo a byl přinucen monstrózní sousoší realizovat, dokládá absurditu doby. Švec i jeho žena ukončili život sebevraždou. Absurdní je i osud pomníku, realizovaného krátce před odhalením Stalinova kultu osobnosti. Následně byl složitě zlikvidován.

Tříčlenný chór tvoří (zleva) Josef Škarka, Jan Mikušek a Eliška Gattringerová.

Tříčlenný chór tvoří (zleva) Jan Mikušek, Eliška Gattringerová a Josef Škarka.

FOTO: Patrik Borecký

Nic z těchto absurdit ale tvůrci díla i inscenace bohužel nezúročili dostatečně silně uchopeným tématem a jevištní metaforou. Dílo se utápí v recitování faktů a operní šarží vyhrávaném vztahu Švecových, zredukovaných na schematické figurky: ztrápený sochař nad hroudou hlíny (Jakub Tolaš) a jeho hysterická žena promítající si do pomníku vizi dítěte (Sylva Čmugrová).

Chór (Jan Mikušek, Eliška Gattringerová a Josef Škarka) představuje politickou moc, případně samotné sousoší. A mezi tím se bezcílně potuluje Herec (Jiří Štrébl) citující Rudé právo a němě cvakající spouští fotoaparátu.

Odstřel pomníku se odehraje za ticha a obligátního jevištního kouře prostě tím, že obří Stalinovu hlavu technikáři rozeberou na kusy. Poslední třetinu opery pak tvoří panoptikum jakýchsi šamanských lovců kožešin vykřikujících texty, jejichž smysl není jasný.

Hudba Jiřího Kadeřábka je směsí kakofonických tónů a zvukových klastrů a postrádá dramatické gesto. A proč se opera musela odehrát v hledišti Nové scény, zatímco diváci usedli na jeviště, z inscenace také jasné není. Výsledným dojmem je lítost nad promarněným tématem a silami pěvců i muzikantů, kteří odvedli velký kus práce. Otázka je, k jakému účelu. Ohlas premiérového publika byl rozpačitý.

Jiří Kadeřábek: Žádný člověk
Libreto Katharina Schmitt a Lukáš Jiřička, hudební nastudování a dirigent Jiří Kadeřábek, režie a světelný design Katharina Schmitt a Patricia Talacko, scéna a kostýmy Patricia Talacko. Světová premiéra 31. března na Nové scéně ND, Praha

Celkové hodnocení: 30%