Bolestný, autentický, s citem pro detail. Především takový je nový román Lenky Horňákové-Civade, malířky a českému čtenáři známé autorky knih z prostředí Francie. Nový román pojednává o naší minulosti, třemi vystupujícími postavami je rozdělený na období okupace, kolektivizace a normalizace.

Kniha byla napsána primárně pro francouzského čtenáře, kterému tak českou minulost přibližuje na příkladu člověka, kolem něhož se pohybuje skupina vedlejších postav. Sleduje, jak jim daný režim mění a ovlivňuje život, přináší strasti i benefity, a ukazuje, co s nimi touha po pomstě, majetku, moci nebo alespoň pocitu uspokojení, že někdo nemá více, dělá. Vypráví o tom, kterak může z relativně obyčejného člověka pohnutka po „rovné společnosti“ udělat tvora bez svědomí, jak snadno lze zmanipulovat dav příslibem, že nikdo se nebude mít lépe než oni. Román tak vypráví o určité formě „přípustné krutosti“, páchání zla většinou s odvoláním se na heslo, že „účel světí prostředky“.

Spisovatelka Lenka Horňáková-Civade.

Spisovatelka Lenka Horňáková-Civade.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Zahraničnímu čtenáři dílo ve svých reáliích přibližuje něco možná nového, českému spíše opakuje a připomíná to, co dobře zná. Román svým námětem – demonstrováním historického vývoje na příkladu tří žen z jedné rodiny – připomíná knihu Slepá mapa Aleny Mornštajnové, která s totožným námětem přišla v roce 2013. I ona tu rozehrála drama tří žen, jimž politický režim neblaze ovlivnil osud.

Přestože autorka zjevně chtěla přiřknout stejnou důležitost linii politické i linii osudu postav, ženy zůstávají v pozadí. Jsou spíše jakýmisi příkladnými loutkami, zaměnitelnými postavami. Ženský klan se odvíjí od první z nich – Marie, archetypální ženy matky, která po celou dobu rod sama chrání, hledá pro něj cestu k zachování existence, nehledě na citové oběti, které to přináší.

Nebojí se krutosti v žádné její podobě, což reprezentuje kupříkladu scéna, kdy za kolektivizace raději rozseká milovanou krávu na kusy, než aby ji vložila do rukou vznikajícího JZD. Svým způsobem roli muže v rodině supluje, ač trochu nešťastně.

Horňáková-Civade zároveň zaznamenává boj ženy, po jejímž boku chybí muž. Muž, který by jí byl oporou, chránil ji proti nepřátelskému davu, chudobě i ztrátě společenského statusu. V tom se nejvýrazněji od pojetí Slepé mapy odlišuje.

Lenka Horňáková-Civade: Marie a Magdalény
Argo, překlad Lenka Horňáková-Civade, 216 stran, 248 Kč

Celkové hodnocení: 70 %

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: