Hlavní obsah

Jaroslav Chudomel odkryl všechny taje přírody

Právo, Ctirad Löffelmann

S akademickým malířem a grafikem Jaroslavem Chudomelem jsem se seznámil na konci 80. let v souvislosti s jakousi úřední záležitostí. Jako sběratele mě zaujaly jeho pastelové obrazy. Prostě stal jsem se jeho pravidelným zákazníkem. Prý podobně skončil Jan Beran, hostivařský kovář, též sběratel obrazů. Prý už neměl doma místo, kam by „Chudomela pověsil“.

Foto: archív Ctirad Löffelmann

Jedno z děl Jaroslava Chudomela.

Článek

Já měl snazší pozici, byť jsem stejně obtížně doma hledal místo pro další obrazy, ale zhruba od poloviny 90. let jsem šéfoval Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Za pět až šest let byl na všech okresních úřadech samozřejmě včetně sídla kraje v Husově ulici Chudomel. Domnívám se, že těch několik desítek obrazů by vydalo na reprezentativní výstavu.

Během let se náš vztah postupně měnil v přátelství. Po uzavření „obchodní“ části návštěvy jsme besedovali o všem možném. Spojoval nás jeho velký koníček, totiž pěstování květin, rostlin. O své zelené království Mistr s láskou pečoval. Jakýmsi chrámem byl jeho skleník.

Charakteristická pro Jaroslava Chudomela byla jeho celoživotní věrnost rodišti, Hostivaři. To se promítlo do jeho tvorby především inspirací. V době plné umělecké zralosti se často zdržoval i na Benešovsku, což rozšířilo jeho motivační podněty. Během dlouhé tvorby, kdy na počátku dominovala technika dřevořezů, leptů, litografie a linorytů, počal využívat barevných pastelů a kříd.

Tato technika mu umožňovala, aby pohotově reagoval na nekonečnou škálu výzev přírody. Mistr Chudomel s ní dokázal, promiňte mi ten příměr, obcovat tak důvěrně, že odkryl všechny její taje.

Až na jeho pastelových obrazech vidíme, spíše si uvědomujeme všechnu krásu i pomíjivost přírody, bez ohledu na roční období.

Jeho oblíbeným objektem byly osamělé stromy, mnohdy jejich torza, němé to pomníky přírody. V mé sbírce je i obraz zachycující mohutný kmen akátu. Vystižení detailů včetně „minihloubky“ povrchu stromu je obdivuhodné. Často zakomponoval do svých obrazů či kreseb poklidně se pasoucí koně. On sám poníka choval. Důležité je zdůraznit, že Jaroslav Chudomel nenavazoval na nějaký přímý vzor, naopak se projevil jako osobnost stylotvorná.

Skonal 3. srpna 2016, jakoby v zapomenutí. Ještě v nejtěžších chvílích, kdy ležel na nemocničním lůžku, se chtěl vrátit domů do svého ateliéru, skleníku, k záhonům…

Touto vzpomínkou jsem chtěl připomenout uměleckou osobnost Jaroslava Chudomela, která jedinečným a nezapomenutelným způsobem přispěla k bohatství českého krajinářství, i trochu zmírnit dluh umělecké veřejnosti. Dne 7. února letošního roku by se dožil 88. let.

Reklama

Výběr článků

Načítám