Do divadelního života vstoupil hned po válce na prknech školního divadla DISK. Mahenův Nasreddin s Lukavským v titulní roli patří k legendárním inscenacím této scény. V letech 1946-50 byl členem vinohradského divadla, tehdy součásti Městských divadel pražských. Na scénách této instituce působil až do roku 1957, kdy se stal členem pražského Národního divadla, kde hraje již 47 let.

Ztvárnil stovky rolí divadelních, televizních, rozhlasových i filmových a jako pedagog vychoval desítky žáků. Je těžké z nich vybírat, ale pro připomenutí jeho širokého rejstříku budiž vzpomenut alespoň jeho mužný Starbuck z Nashova Obchodníka s deštěm po boku Dany Medřické, civilně současný Hamlet v legendární Pleskotově inscenaci z roku 1959, groteskní Vocilka v Krejčově Strakonickém dudákovi, Poštmistr v Hrubínově Srpnové neděli, Král v Topolově Konci masopustu, Veršinin ve Třech sestrách Divadla Za branou, John Proctor v Millerově Zkoušce ohněm, Shakespearův Othello či Anouilhův Tomáš Beckett.

Oslava kultury řeči

I dnes ho můžeme vidět hned ve čtyřech inscenacích Národního divadla (Lucerna, Coriolanus, Cyrano z Bergeracu a Dobrý člověk ze Sečuanu) a v jeho Benefici v Divadle Kolowrat, kde se ohlíží za naplněným uměleckým životem a ve druhé polovině večera vytváří postavu Starce v Mittererově aktovce Pšenice na dálnici.

Je držitelem Ceny Thálie i ceny nadace Pangea Za úsilí o nápravu věcí lidských, jež získal za herecké mistrovství, jímž přispěl k vysoké úrovni českého divadla a filmu. Poezii, mluvenému slovu a jeho kultuře se věnuje od mládí v pevné víře, že "kultura řeči je pro nás součástí životního prostředí a patří tedy k ekologii ducha." Je autorem řady knih na toto téma i teoretických statí o herectví.

Dnes večer symbolicky oslaví narozeniny ve Viole, jíž věnoval tolik krásných pořadů, na večeru nazvaném Mé setkání s krásou poezie.