Článek
James „Bo” Gritz je vietnamský veterán, dobrodruh, a kdysi dokonce prezidentský kandidát, který mimo jiné požadoval návrat rasové segregace do USA. Veterán uvádí, že má z Vietnamu 400 potvrzených zabití, a podle magazínu The Hollywood Reporter byl inspirací k filmu Rambo.
Jeho životní příběh je ale natolik bizarní, že scénář Ramba překonává. V minulosti například tajně trénoval mudžahedíny v Nevadě (v době, kdy Afghánci bojovali proti Sovětům) a také naplánoval několik zmatených neúspěšných akcí na záchranu amerických zajatců z Vietnamu, s čímž mu finančně pomáhaly celebrity jako Clint Eastwood a William Shatner.
V roce 1986 obvinil několik členů Reaganovy administrativy, že podporují pašování drog z jihovýchodní Asie, a později se sám chtěl stát prezidentem. Svou volební kampaň založil na sloganu God, Guns and Gritz – Bůh, zbraně a Gritz. Požadoval mimo jiné úplné zavření hranic s Mexikem a návrat rasové segregace do Ameriky.
Bo Gritz (uprostřed) na archívním snímku
Zimmermanová se s ním poprvé setkala v roce 2003 a hovory s ním vedla přes deset let, aby zjistila, kdo skutečně je a co to vypovídá o Americe.
„Vezměte si první film Rambo, ten byl vlastně protiválečný. Byl o posttraumatické stresové poruše a o těžkém údělu veteránů odmítaných společností. V osmdesátých letech měli v Americe krizi mužství. Druhý a třetí film o Rambovi už byly proválečné, mnohem násilnější, téměř groteskní komedie.“
Režisérka nechala v dokumentu veterána přehrát některé scény z jeho života jako v hraném filmu a jednou najala i dvojníka Ramba. „Hledala jsem způsob, jak spojit realitu s fikcí a získat hlubší pravdu. Pomocí fikce je bezpečnější říkat věci, které se jinak říkat nesmějí,“ řekla režisérka magazínu.
Film uvádí mezinárodní filmový festival Berlinale.